Středa 9. 7. 2025 | Svátek má Drahoslava
Asmat Šanava, majitelka karlovarské restaurace Pirosmani, je nepostradatelnou osobou jak pro ruský organizovaný zločin, tak pro ruský stát. Pracuje jako zprostředkovatelka – zajišťuje platby, zakládá společnosti a koordinuje schůzky. Koncem devadesátých let přijela do Karlových Varů spolu se svým manželem. Ten krátce poté zemřel. Asmat Šanava však zůstala a své vazby rozšířila i na primátorku Karlových Varů.
Restaurace Pirosmani, nesoucí jméno slavného gruzínského malíře, je malý podnik. V hlavní místnosti jsou jen čtyři stoly a stěny přeplněné obrazy s fotografiemi Asmat Šanavy, na nichž pózuje s celebritami, mimo jiné i s Václavem Klausem a jeho ženou Livií. Jsou tři hodiny odpoledne a restaurace zeje prázdnotou. Obsazen je pouze jeden stůl, u kterého sedí Asmat se starším mužem. Nic nejedí ani nepijí, jen o něčem horečně diskutují. Jakmile vstoupíme, hovor utichá, společník se loučí a odchází.
V zařizování a řešení záležitostí ale Asmat Šanava pokračuje i po jeho odchodu. V přilehlé místnosti, která je od restaurace oddělena jen závěsem, začne telefonovat. Směsicí ruštiny a gruzínštiny někomu do telefonu říká: „Vyřeším to… budu tam za 30 minut.“ Do kabelky Louis Vuitton pak vhodí několik nezbytností, projde restaurací a nasedne do svého černého mercedesu zaparkovaného naproti přes ulici. Podle její sestřenice, která v restauraci pracuje jako obsluha, se v dohledné době nevrátí. „Taková už je. Prostě je celý den pryč, řeší věci,“ dodává.
Restaurace Pirosmani se nachází ve strmé dlážděné ulici Kolmá v třípodlažním domě. Na stejné adrese je nebo v minulosti bylo registrováno dalších osm společností. Minimálně u tří z nich se redakci investigace.cz podařilo dopátrat, že tyto firmy patří samotným šéfům ruských kriminálních klanů, takzvaným vorům v zakoně, nebo dalším významným postavám ruského organizovaného zločinu. Další tři vysoce postavení členové ruského organizovaného zločinu figurují ve firmách, kde má Asmat Šanava podíl.
V České republice je pro zápis sídla společnosti nutné předložit u rejstříkového soudu písemný souhlas majitele nemovitosti. Registrace těchto společností tedy nemohla proběhnout bez souhlasu majitele domu v Kolmé ulici. Majitelkou byla do roku 2006 Asmat Šanava, která tehdy dům prodala svému synovi Kosmanu Mikavovi za tři a půl milionu korun.
Asmat Šanava se dostala do kontaktu s organizovaným zločinem dávno před tím, než přijela do Karlových Varů. Během jejího pobytu v Moskvě měl u ní doma nahlášenou adresu i Gia Kvaracchelia, v podsvětí známý jako Gia Lapša a považovaný za jednoho z vlivných představitelů gruzínského organizovaného zločinu, konkrétně za vora v zakoně.
V minulosti Kvaracchelia patřil k nejbližším spolupracovníkům nechvalně proslulého Šakro Molodoje (Zacharije Kalašova alias Šakra Mladého). Na starosti měl finance, takzvaný obščak – tedy pokladnu zločinců, jež kdysi sloužila jako společný fond pro členy klanu v nouzi, později ji vorové v zakoně využívali pro své soukromé potřeby.
Na adrese v Kolmé ulici tak byly registrovány firmy, v nichž figurovala i tato jména:
V roce 1998 koupil manžel Asmat Šanavy, Konstantin Mikava, v Karlových Varech třetinový podíl ve firmě RANimpex, a stal se tak jejím největším podílníkem. Dalším podílníkem byl Bessiki Bachsaliani, vor v zakoně ze Soči. Přestože Konstantin Mikava zemřel už v devadesátých letech, ve firmě je stále veden jako společník. Firma je od roku 2020 v likvidaci.
Džangveladze byl vlivnou postavou v gruzínském podsvětí a proslul především jako bratr Meraba Džangveladzeho, jednoho z nejvýznamnějších vorů v zakoně v postsovětském prostoru, jenž vystupoval i pod jménem Merab Suchumsky. Levan působil mezi lety 2010 a 2022 jako ředitel a spolumajitel ve firmě VIOLETA trade, založené v roce 2010.
Ačkoli titul vora sám nikdy nenesl, hrál klíčovou roli v organizaci svého bratra, zejména v oblasti legálních a pololegálních obchodních aktivit. Právě proto, že nebyl korunovaným vorem v zakoně, se na něj nevztahoval vorský kodex. Mohl tedy nakládat s financemi klanu, zakládat firmy a provádět finanční machinace.
Levan i Merab Džangveladze stáli v čele klanu Kutaisi. Odborník na ruský organizovaný zločin Mark Galeotti klan popisuje ve své knize Vor v zakoně jako „nejrozsáhlejší zločineckou bandu Gruzínců v Rusku“. Podle Galeottiho do této skupiny patřilo kolem roku 2010 okolo padesáti vorů v zakoně a početná řada dalších gangsterů aktivních po celé Evropě.
Levan Džangveladze byl v roce 2024 zastřelen na ulici v centru Tbilisi. Jeho rodina prohlásila, že šlo o obchodní spor.
Další vor v zakoně, David Gvadžaja, měl od roku 2009 firmu s názvem Dalida, zapsanou se sídlem v domě, kde se nachází restaurace Asmat Šanavy. Gvadžaja, gruzínský zločinecký boss, byl ve světě organizovaného zločinu rovněž známý jako Dato Tobolskij. Působil v Rusku, zejména v oblasti Ťumeň a Tobolsk. V roce 1997 byl korunován za vora v zakoně.
V roce 2012 se Gvadžaja přestěhoval do České republiky. O tři roky později byl požádán, aby zde vymohl peníze. Na schůzce v pražském hotelu Jalta se představil jako vor v zakoně a dlužníkovi začal vyhrožovat násilím. Následně zavolal s tím, že „pokud mu záleží na tom, aby jeho synové zůstali naživu, ať odprosí“. Poté byl zatčen a v roce 2016 odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 1 za vydírání k vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.
Ve firmě Dalida byl Gvadžaja zapsán i po svém vyhoštění, a to až do roku 2018. V roce 2022 zemřel v Turecku na komplikace spojené s nakažením covidem-19.
Zda Asmat Šanava kromě poskytování adresy a spolupodílnictví ve firmách pro lidi z organizovaného zločinu dělala ještě něco jiného, nevíme. Naše zdroje z prostředí ruského organizovaného zločinu se k této osobě odmítají vyjadřovat. Nicméně naznačují, že patří k jedné z mála žen, jimž se podařilo získat respekt lidí z kriminálního světa neboli postavení ženy, která pomáhá „řešit“ věci, jež ve světě ruského organizovaného zločinu mívají vdovy po vorech v zakoně.
Majitelka karlovarské restaurace Pirosmani ale nemá dobré vztahy pouze s kriminálním světem. Jak ukazují uniklé e-maily ruské organizace Pravfond, jež investigace.cz získala v rámci projektu Drazí krajané, Šanava představuje cenný přínos minimálně pro tuto ruskou státní instituci.
Pravfond je nadace na podporu a ochranu práv Rusů žijících v zahraničí. Podle v minulosti uniklé interní dokumentace měla tato nadace ve svém vedení několik agentů ruské rozvědky SVR a financuje jak prokremelskou propagandu v Evropě, tak i právní náklady spojené s obhajobou ruských občanů. V minulosti tak Pravfond zaplatil obhajobu například pašerákovi zbraní Viktoru Butovi nebo zabijákovi ruské tajné služby FSB Vadimu Krasikovovi, který v Berlíně zavraždil čečenského uprchlíka, Kremlem označeného za teroristu.
V Evropské unii je organizace Pravfond coby nástroj prokremelské propagandy na sankčním seznamu od června 2023.
V jedné z uniklých konverzací Pravfondu byla Šanava doporučena jako osoba, která může pomoci s vyřizováním plateb, neboť po uvalení sankcí byly finanční transakce této organizace směřující do zemí EU na právní obhajobu významných Rusů komplikované. Díky uniklým mailům z Pravfondu víme, že se tak minimálně jednou stalo – Pravfond se skutečně obrátil na Šanavu, aby zajistila platbu za právní obhajobu Alexandra Frančettiho. Ten byl v České republice zatčen a obviněn z terorismu. Prokurátoři se domnívali, že Frančetti pomáhal Rusům při anexi Krymu tím, že předával informace ruské armádě a podnikal diverzní akce.
Plánem bylo poslat peníze na ruský bankovní účet Asmat Šanavy. Jelikož by se jednalo o bankovní převod v rámci ruského finančního systému, evropské instituce by jej neměly jak zaznamenat či vyhodnotit jako podezřelý. Po obdržení peněz by Šanava vybrala hotovost ze svého českého bankovního účtu a platbu by přímo předala dvěma českým advokátkám zastupujícím Frančettiho.
Není jasné, zda byl plán realizován a zda právničky platbu obdržely. Evidentní je ovšem fakt, že obě ženy, které měly tuto platbu za obhajobu Frančettiho obdržet, svého klienta před soudem zastupovaly, a to i v době, kdy uprchl do Ruska. V Česku byl nakonec odsouzen k deseti letům trestu v nepřítomnosti.
Podle Českého rozhlasu se Asmat Šanava angažovala i v kauze ruského prominentního hackera Jevgenije Nikulina. Ten byl zadržen v Česku v roce 2017 a nakonec vydán do USA. Přestože jeho extradice do Spojených států byla pravděpodobnější, Rusko usilovalo o jeho návrat do Moskvy.
Role Šanavy měla být následující: na pokyn svých ruských kontaktů zprostředkovat finanční nabídku na právní zastupování či lobbying tehdejšímu spolupracovníkovi ministra spravedlnosti Stanislavu Mečlovi. Jednání však ztroskotala na vzájemných požadavcích ohledně záruk a finančních podmínek. Šanava přiznala novinářům z rozhlasu, že byla požádána svými „přáteli z Ruska“ o pomoc, konkrétní jména však odmítla uvést.
Asmat Šanava se na sociálních sítích ráda prezentuje jako dlouholetá známá primátorky Karlových Varů Andrey Pfeffer Ferklové. Sdílí společné fotografie i videa, často s komentáři jako „díky za 15 let krásného přátelství“. Primátorka Ferklová naproti tomu tvrdí, že o Šanaviných kontaktech na ruský organizovaný zločin neměla žádné informace a že se spolu vídají jen výjimečně. „Nepovažuji ji za přítelkyni,“ odpověděla redakci investigace.cz.
Přesto se obě ženy setkaly i v pracovním kontextu – například při projednávání záměru ohledně pronájmu karlovarského letního kina. O jeho provoz měl zájem nejen spolek tamních patriotů Letňák žije, ale i nově založená firma World Line Education LTD s.r.o., kterou vlastní Šanava a její syn Kosman Mikava. Na dotaz, zda měla k dispozici informace, že se zájemci o provoz kina budou muset prokázat penězi, Šanava krátce po založení nové společnosti Karlovarskému Deníku sdělila: „Ano, já měla tyto informace z radnice a tam jsem se také dozvěděla, že ten druhý zájemce peníze nemá.“
Zájem Asmat Šanavy o kulturní nemovitosti v okolí letního kina není ničím novým. V roce 2023 spoluvlastnila firmu KV Poštovní dvůr, pojmenovanou podle sousední budovy. Ta však o rok a půl později přešla do likvidace. Důvodem mohlo být i to, že spolumajitel této společnosti, gruzínský občan Iohanan Eligula, byl v USA zatčenagenty FBI za pokus prodat protiletadlové střely a legalizovat půl milionu dolarů hotovosti.
Asmat Šanava se v telefonickém rozhovoru k našim otázkám vyjádřila následně:
„Ano, Vaše otázky jsem zaslala své právničce a za žádných okolností na ně nebudu odpovídat, protože to nepovažuji za vhodné. Pokud má někdo nějaké otázky, nebudu odpovědi sdělovat novinářům – ať se mě zeptá přímo příslušný orgán, a tím to hasne.“
Text byl původně publikován na portálu Investigace.cz.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
