K říjnovým volbám do Senátu a krajských zastupitelstev chce přijít 67 procent lidí, z toho 42 procent je pevně rozhodnuto. Současná situace ohledně šíření koronaviru má vliv na rozhodování o volební účasti u čtvrtiny občanů, přičemž případná karanténa by odradila spíše ty, kteří nad ní ještě váhají. Vyplynulo to ze zářijového on-line průzkumu agentury STEM/MARK mezi 502 lidmi ve věku 18 až 64 let.
Podle analytika STEM/MARK Davida Friče se tedy nedá čekat, že by reálná účast u voleb dosáhla uvedených dvou třetin. "Skutečná volební účast se většinou sotva přiblíží podílu pevně rozhodnutých respondentů, tedy oněm 42 procent, u voleb druhého řádu to bývá ještě o trochu méně," uvedl Frič. I tak by podle něj byla účast v nadcházejících krajských volbách jedna z nejvyšších. Nejvíc voličů přilákaly krajské volby v roce 2008, kdy jich přišlo 40,3 procenta.
Rozhodování lidí o účasti ve volbách navíc ovlivňuje aktuální šíření nemoci covid-19. V průzkumu to připustilo 26 procent lidí. Naopak 74 procent uvedlo, že současná koronavirová situace nemá vliv na jejich rozhodování o účasti ve volbách. Devadesát procent lidí, kteří jsou odhodlaní přijít k volbám, v případě karantény pak zvažuje i alternativní způsoby volby.
V otázce, jaký alternativní způsob volby by preferovali, jsou lidé rozděleni téměř na polovinu. Čtyřiapadesát procent by dalo přednost hlasování z auta u volebního stanoviště a 47 procent hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.
Odklad voleb si tři pětiny občanů za současné situace ale nepřejí. Pro pozdější termín voleb by bylo 18 procent lidí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
