Relikviář svatého Maura je svým významem považován za druhou nejvzácnější movitou památku v Česku hned za korunovačními klenoty českých králů. Historie této románské zlatnické práce sahá na počátek 13. století, přitom dlouho se o ní vůbec nevědělo. Relikviář byl objeven po napínavém pátrání před 35 lety, 5. listopadu 1985, na zámku v Bečově nad Teplou. Po nákladném "znovuzrození" je nyní atrakcí městečka na Karlovarsku.
Vše začalo v roce 1984, kdy jistý Danny Douglas, americký podnikatel a hledač pokladů žijící v Rakousku, kontaktoval československý konzulát ve Vídni s ojedinělou nabídkou. Od státu chtěl legálně koupit blíže neurčenou starožitnost, o níž tuzemské úřady nevědí a která nemá přímý vztah k Československu. Ukryta měla být během druhé světové války na utajovaném místě. Douglas za památku nabídl na tehdejší poměry vysokou částkou - 250.000 dolarů.
České úřady s ním začaly vyjednávat, ale zároveň pověřily kriminalisty, aby věc našli. Ti, vydávaje se za úředníky, zpočátku vůbec netušili, po čem jít. Z indicií, které Douglas časem i nevědomky poskytl, věděli, že hledají předmět asi 1,5 metru dlouhý, který má být ukryt 100 až 150 kilometrů od Norimberka, a byl v majetku šlechtického rodu. Speciální tým pod vedením Františka Maryšky pátral v archivech, probíral záznamy z výslechu členů gestapa, ale i umělecké publikace.
Zlom nastal, když Douglas prozradil, že k vyzvednutí předmětu je potřeba tří nebo čtyř lidí, lopaty a detektoru kovu s tím, že technika se má přepravit do Karlových Varů. Kriminalistům se ve spolupráci s historiky umění podařilo vytipovat relikviář i místo úkrytu - hrad Bečov. Památku tam nejspíš zakopal v květnu 1945 majitel hradu a zámku Heinrich Beaufourt-Spontin, který byl členem NSDAP. Majetek rodu byl kvůli kolaboraci zabaven a propadl československému státu.
Kriminalisté památku našli po ročním pátrání až v poslední chvíli, než měla být uzavřena smlouva s Douglasem. Ten, jak se později ukázalo, jednal na žádost vnuka někdejšího majitele Christiana Beauforta-Spontina. Relikviář byl 40 let ukryt pod podlahou zámecké kaple, obložený desítkami lahví vína a koňaku, a byl ve velmi zdevastovaném stavu - zasypaný, špinavý a navlhlý. Dílo zkázy dokonalo nevhodné uložení po jeho vyzvednutí.
Restaurátorské práce mohly začít až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů. Náročné restaurování, kterého se ujali restaurátoři Alena Nováková a Andrej Šumbera, trvalo až do roku 2002 a je celosvětově unikátním dílem. Památka je nyní prezentována na zámku v trezorové místnosti s řízeným klimatem.
Základ schránky relikviáře tvoří nové ořechové jádro, které nahradilo rozpadlé dubové. Na ně byla aplikována výzdoba ze zlaceného stříbra a mědi, doplněná množstvím drahokamů, křišťálů, emailů a dalších šperkařských kousků. Vznešený dojem umocňují zlacené sošky Ježíše Krista a svatého Maura na čelech díla a 12 apoštolů po stranách. Kruhové výjevy na střeše vypráví příběhy těch, jejichž ostatky jsou ve schránce uloženy - sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje.
Relikviář svatého Maura, národní kulturní památka, pochází z první čtvrtiny 13. století. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 centimetrů, jeho výška je 65 centimetrů. Patří mezi domečkové (tumbové) relikviáře a je jedním ze tří dochovaných unikátů románského slohu svého druhu - vedle relikviáře Panny Marie z Cách a relikviáře svatého Heriberta z Kolína nad Rýnem. Svatý Maur je jediný relikviář držený ve světské moci, ostatní patří církvi.
Podle legendy o svatém Mauru žil kolem roku 250 na území Francie křesťan, který k nelibosti Říma obracel lidi na svou víru. Za to byl sťat. Jeho ostatky byly uloženy v kostele, který v 11. století postavili v belgickém benediktinském opatství ve Florennes. Původní relikviář se nedochoval. Ten nynější byl vyroben mezi lety 1225 a 1230 na zakázku kláštera ve Florennes. V roce 1838 ho od církve koupil vévoda Alfréd de Beaufort-Spontin, který ho posléze převezl na své panství na Bečov.
Památku si na přelomu let 2010 až 2011 a 2014 až 2015 mohli prohlédnout i návštěvníci hlavního města. Výstavu ukončenou v březnu 2015 s názvem Hrady a zámky objevované a opěvované navštívilo 78.222 lidí, stala se tak jedním z nejúspěšnějších výstavním počinům v novodobé historii Pražského hradu.
Relikviář s pojišťovací hodnotou půl miliardy korun by měl brzy získat nové prostory. V Bečově by pro něj měla do roku 2021 vzniknout nová muzejně-galerijní expozice za 85 milionů korun.
Unikátní je také sbírka vín nalezená s relikviářem. Její hodnotu znalec v roce 2016 odhadl až na 30 milionů korun. Tehdejší degustace speciální metodou bez otevření lahve potvrdila jejich vysokou kvalitu. Některá ze 136 lahví vín starých asi 130 let, například vína z vinařství Chateau d ´Yquem, mají odhadní cenu i 700.000 Kč. Kolekce vzácných vín a koňaků se součástí sbírek na Bečově.
sat rmi
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
