V evropských volbách v Česku se letos může utkat 30 uskupení

Autoři | Foto Jan Luxík

Všech 30 řádně přihlášených uskupení bylo letos v ČR připuštěno k červnovým volbách do Evropského parlamentu. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. V letošních eurovolbách se tak utká o devět seskupení méně než před dvěma lety. Vyřazena byla jedna kandidátní listina, která byla podána po zákonném termínu, uvedlo ministerstvo na svém webu bez bližšího upřesnění. V evidenci úřadu, který dohlíží na dodržování pravidel financování kampaně, figuruje vedle ministerstvem registrovaných uskupení ještě Moravské zemské hnutí. Eurovolby budou v Česku 7. a 8. června.

Při minulých eurovolbách před pěti lety si Češi mohli vybírat z rekordního počtu 39 uskupení. Na snížení nabídky v letošních evropských volbách mělo vliv i to, že se počet kandidujících koalic zvýšil na zhruba dvojnásobek. Nyní je jich 11, v předchozích eurovolbách jich bylo šest. Samostatné kandidátky letos řádně předložilo 19 stran a hnutí. Státní volební komise příští týden v úterý vylosuje uskupením volební čísla, jimž budou označeny jejich hlasovací lístky.

Do eurovoleb se přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, přičemž z nich jen opoziční ANO a vládní Piráti kandidují samostatně. Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako při posledních sněmovních volbách jako koalice Spolu, koalici Starostové a osobnosti pro Evropu vytvořila hnutí STAN a SLK. Opoziční hnutí SPD sestavilo koaliční kandidátku společně s neparlamentní Trikolorou.

O udržení v Evropském parlamentu bojují komunisté v koalici Stačilo! se Spojenými demokraty - Sdružením nezávislých a Českou stranou národně sociální. Na koaliční spojenectví sází také hnutí SEN 21, které je zastoupeno v Senátu, se stranou Volt Česko, dále hnutí Přísaha a strana Motoristé sobě a Švýcarská demokracie spolu se Stranou státu přímé demokracie - Stranou práce.

V koalici "PRO vystoupení z EU" jsou Moravané a jedna z neparlamentních republikánských stran. Koalici "PRO Jindřicha Rajchla" tvoří uskupení Právo Respekt Odbornost a Správná volba PRO Zdraví a Sport. Podobně kromě hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše jde do voleb také další hnutí ANO, které ve svém názvu slibuje "Lepší EU s mimozemšťany" a také to, že zastaví drahotu a válku.

Samostatně o návrat do europarlamentu usiluje Sociální demokracie (dříve ČSSD, nyní SOCDEM), v čele její kandidátky je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Expremiér Jiří Paroubek vede koaliční kandidátku ČSSD - České suverenity sociální demokracie, k níž patří ještě Směr Česká republika a Domov.

Nejpočetnější šestičlennou koalici, v níž jsou Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie nebo Rozumní, kolem sebe soustředila Aliance národních sil v čele s nynějším europoslancem za SPD Hynkem Blaškem.

Ze samostatně kandidujících stran byli k eurovolbám připuštěni Svobodní, Zelení i Demokratická strana zelených, stejně jako hnutí Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí zadlužený pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel, který byl odsouzený za šíření poplašné zprávy.

V seznamu registrovaných uskupení nechybí ani hnutí Hlas či Referendum - Hlas lidu, Klub angažovaných nestraníků a Senioři sobě, ani strany Volte Pravý Blok, Levice, Liberální aliance nezávislých občanů, Nový směr a Lepší život pro lidi (původně Národní prosperita), která si po čtvrtstoletí existence změnila název v polovině letošního března.

V eurovolbách bude rovněž anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz, která chce podobně jako při předloňských sněmovních volbách spíše propagovat svůj program, a pražská strana Mourek, která byla založena předloni jako Libeňský mourek a definuje jako "politická strana pro lidi i kočky s otevřenou myslí".

Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí ve volební evidenci uvádí, že mu na rozdíl od Moravského zemského hnutí nedodali Senioři sobě ani Nový směr adresy svých volebních webů a čísla volebních účtů. To neeviduje ani od hnutí ANO Lepší EU s mimozemšťany. Když si strany či hnutí volební účet nezřídí, může jim úřad uložit pokutu od 30.000 do 500.000 korun. Za neoznámení odkazu na volební účet nebo na internetové stránky s informacemi o financování kampaně lze uložit pokutu od 10.000 do 100.000 korun.

Ohodnoť článek

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky volby, česko, evropská unie

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.