Spolupráce nemocnic v Česku a Německu by byla snazší, překážky ale zůstávají
Pokud by nastal akutní nedostatek lůžek v nemocnicích v Karlovarském kraji jako v době koronavirové pandemie, bylo by dnes zřejmě jednodušší využít možností nemocnic v sousedním Německu. Novinářům to řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN), který v roce 2021 také volal po otevření hranic pro pacienty. Podle bývalého starosty Chebu Antonína Jalovce (VPM) by dnes byla situace možná mírně lepší, administrativní překážky ale zůstávají.
Potřeba vzájemné pomoci příhraničních nemocnic dvou členských zemí Evropské unie se v době koronavirové pandemie ukázala jako velmi důležitá. Například v Chebu byla plná nemocnice a německé nemocnice nabídly pomoc. Než se ji ale podařilo využít, akutní potřeba lůžek už pominula.
„Já se obávám, že situace o mnoho lepší není. Pokud mám zprávy, jsou tam takové překážky, nevím, kdo je klade, jestli zdravotní pojišťovny nebo lobby zdravotníků, že ta průchodnost stále není dojednaná. Možná by to bylo o malinko lepší," míní Antonín Jalovec. „My tady nemáme zdravotníky a mám spoustu kamarádů, kteří dělají v německém zdravotnictví, tam jsou volné kapacity," doplnil.
Když na přelomu let 2020 a 2021 začala chybět místa v nemocnicích v Karlovarském kraji a pacienti byli převáženi mnohdy až na Moravu, Cheb i Karlovarský kraj apelovaly na vládu, aby umožnila převoz pacientů do volných nemocnic za hranicemi. Nakonec se ale převozy ve významnějším rozsahu neuskutečnily.
Hejtman Petr Kulhánek, který tehdy také žádal ministerstvo zdravotnictví o povolení využít nemocnice v Německu, si myslí, že dnes by to už nebyl problém. „My jsme tehdy dosáhli stavu, kdy by to šlo, ale ta potřeba tehdy pominula. Připraveno to ale je. Kdyby přišla opět taková situace, tak ten mechanismus je už nastaven a schválen na obou stranách," řekl.
Bývalý chebský starosta Jalovec ale upozornil na to, že i kdyby si města vyjednala spolupráci s nemocnicemi za hranicemi, zdravotnictví je zcela mimo kompetence měst a obcí. To mají na starosti částečně kraje a hlavně stát a zdravotní pojišťovny. U nich má Jalovec dojem, že stále panuje obava z toho, že by musely platit za péči v zahraničí více než v Česku. I když i v tomto ohledu se situace možná začíná měnit v souvislosti s tím, že v německém pohraničí ubývá obyvatel, a čeští pacienti by tak tamním zařízením mohli pomoci přežít. Na české straně přitom často marně hledají lékaře.
Podle Jalovce ale v době koronavirové krize sehrály roli i politické ambice a snaha nepřiznat, že české zdravotnictví potřebovalo pomoc. „A i když je dnes vláda úplně jiná, stejně je tam povědomí, že pokud bychom to pacientům umožnili, tak budou mít najednou přímé srovnání s německým zdravotnictvím," uzavřel Jalovec.
