Pá 14. 8. 2026Alan
Zdraví

Karlovarský kraj vybuduje leteckou záchrannou službu, hotovo má být v roce 2028

ČTK2 minuty čtení6. 10. 2025, 14:00
Karlovarský kraj vybuduje leteckou záchrannou službu, hotovo má být v roce 2028.
Karlovarský kraj vybuduje leteckou záchrannou službu, hotovo má být v roce 2028. · Foto: Karlovarský kraj

Karlovarská zdravotnická záchranná služba se společně s Karlovarským krajem připravuje na zřízení letecké záchranné služby (LZS). Podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví je to naplánováno na rok 2028. Základna letecké záchranné služby se projektuje, stavba by měla začít příští rok. Až ministerstvo vybere provozovatele, začne se vybírat a připravovat i lékařský a záchranářský personál, řekl ředitel krajské Zdravotnické záchranné služby Jiří Smetana. Kraj buduje i návazné urgentní příjmy a místa pro přistávání.

Ministerstvo podle ředitele zatím výběrové řízení na provozovatele letecké záchranné služby v kraji nevypsalo. "Až bude znám provozovatel, navážeme s výběrem zdravotnických záchranářů a lékařů, kteří k němu posléze budou posláni na výcvik. O tyto pozice je extrémní zájem, práce je to atraktivní," doplnil Smetana. Koordinací, přípravou a vedením jsou pověřeni dva lékaři, bývalý ředitel krajských záchranářů Roman Sýkora a Alexander Aboši. Budou tvořit základ týmu, který bude v druhé polovině roku 2027 doplněn o čtyři záchranáře a tři lékaře.

Kraj má dokončenou projektovou dokumentaci k získání stavebního povolení, o které požádal koncem srpna. Podle náměstka hejtmanky pro zdravotnictví Petra Kubise (ANO) se zpracovává projektová dokumentace k provedení stavby, která by měla být hotová na přelomu letošního a příštího roku. Základna by se na karlovarském letišti měla začít stavět v roce 2026. S jejím uvedením do provozu se počítá na rok 2028. Stavba by podle odhadu z projektu měla stát zhruba 203 milionů korun.

"V roce 2024 odletělo z Karlovarského kraje 290 pacientů, u 99 pacientů nebylo žádosti vyhověno," uvedl Smetana. Necelé čtyři stovky vzletů se v loňském roce týkaly především úrazů a plánovaných transportů. Podle Sýkorovy analýzy je pro zajištění rovnocenného přístupu ke zdravotní péči reálná potřeba 500 až 600 indikovaných vzletů v kraji ročně, od úsvitu do soumraku, doplnil ředitel Smetana.

"Všechno nám to zapadá do kontextu budování tří urgentních příjmů, v Karlových Varech, v Sokolově i v Chebu. K nim budujeme také heliporty, respektive v Chebu místo pro přistávání. To je docela zásadní, mít tuto návaznost," uvedl Kubis. Kraj na tři urgentní příjmy rozdělí 179 milionů korun z dotace Integrovaného regionálního operačního programu.

V karlovarské nemocnici se počítá s výstavbou čtyřpodlažního objektu místo zbourané budovy G s urgentem prvního typu za 550 milionů korun, 100 milionů půjde z dotace. V Sokolově, kde nemocnice sice také patří kraji, ale provozuje ji Penta Hospitals, se staví urgent za 126 milionů, z dotace půjde 39,5 milionu korun. Nejnižší náklady si vyžádá vznik urgentního příjmu v chebské nemocnici. Tam budou potřeba jen dispoziční úpravy asi za 12,1 milionu korun.

Provoz letecké záchranné služny vyjde podle odhadů na 55 milionů korun ročně. Vyřeší se tím situace, kdy dvě třetiny regionu nejsou záchranářskými vrtulníky pokryté.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

1

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
DO
Dušan Ostratický7. 10. 2025, 17:54
potřeba 500 až 600 indikovaných vzletů v kraji ročně, od úsvitu do soumraku, doplnil ředitel Smetana. Asi p. ředitel zapomněl. že heliporty mohou být v noci osvětleny pro přistávání , tak i samotný vrtulník může mít pro přistání leflektor

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Podnikatel z Karlovarska proměnil CHKO Třeboňsko v nelegální skládkuSpolečnost

Podnikatel z Karlovarska proměnil CHKO Třeboňsko v nelegální skládku

Odpad z atrakce Svět obrů v Chlumu u Třeboně nekončí v popelnicích, ale na nelegální skládce uprostřed chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Nákladní auta ho tam vozí prakticky obden, na místě ho vysypou a postupně ho navážejí do hlubokých děr. Když se tam úřady snaží dostat, narazí na zamčenou bránu, "ztracené" klíče a firmy, které si mezi sebou přehazují odpovědnost. Případ nyní řeší i Česká inspekce životního prostředí.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook