Téměř dva roky jednalo vedení města Ostrov s Českou národní bankou o pozemcích, na kterých chce město postavit památník lidem, kteří museli nuceně za minulého režimu pracovat v uranových lágrech v nedalekém Jáchymově.
„Ve spolupráci s autory návrhu památníku jsme pro tento záměr cíleně vybrali pozemek mezi Domem kultury a ČSOB. Právě sousoší od bývalého politického vězně Jaroslava Šlezingera, které je umístěné na střeše Domu kultury, je jedinou připomínkou na totalitní režim ve městě,“ říká starosta Ostrova Jan Bureš (ODS).
Město chtělo památník realizovat už v minulém roce. Jeho plány ale brzdila jednání s bankou, které patří část pozemků v parku, kde má být památník postaven. Vedení města žádalo banku o převod pozemků za symbolickou jednu korunu a poukazovalo na fakt, že je nechce využívat ke komerčním účelům, ale ke stavbě památníku. Banka ale symbolický převod odmítala a řadu měsíců se opírala o znalecké posudky a odhadní cenu pozemků. To ale nebylo město ochotno akceptovat.
„Po jednání s ČSOB, která souhlasí s vybudováním, umístěním, provozováním, údržbou a opravami předmětného památníku, bylo dohodnuto uzavřít nejprve smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti, a to za jednorázovou a konečnou úplatu ve výši 104 tisíc korun plus DPH v zákonné výši,“ uvedla tajemnice městského úřadu Ostrov Jana Punčochářová s tím, že pozemky se na město převádět nebudou, ale bude na ně uvaleno takzvané věcné břemeno, které umožní památník postavit. Rozsah věcného břemene bude činit zhruba 1 040 metrů čtverečních.
Cena byla nakonec stanovena dohodou obou stran s tím, že náklady na zřízení věcného břemene, včetně zaplacení náhrad povinnému pak nese oprávněný, tedy město.
„Jsem rád, že jsme se nakonec s ČSOB dohodli a obě strany jsou spokojené. My budeme moci splatit dluh těm, kteří naše město pomohli postavit, a bance zůstane pozemek. Schválení věcného břemene je tak dalším důležitým krokem k realizaci památníku," dodává starosta města Jan Bureš.
Památník se bude jmenovat Reflexe a jeho cílem je přenést v úvodu zmiňované sousoší do veřejného prostoru, blíž k lidem. Přenesení sousoší do veřejného prostoru autorka návrhu realizuje pomocí periskopu. Ten by měl být součástí jednoduchého objektu – pylonu, umístěného uprostřed cesty, která současně pomocí různých druhů dlažby symbolizuje příběh politických vězňů, přechod od svobody přes věznění až k uniformitě totalitního režimu.
„Cílem je, aby se památník stal aktivní součástí veřejného prostoru, aby svým řešením vzbuzoval zvědavost a umožnil každému získat osobní zkušenost, podnítit přemýšlení o problematice, kterou připomíná a aby pomohl nezapomenout na nesvobodu a bezpráví, které se v době totality odehrávala v našem sousedství a které paradoxně přispěly k našemu současnému pohodlí, možnostem a jistotám,“ dodala tajemnice.
Veřejný prostor plánuje město doplnit zelení a městským mobiliářem, součástí památníku by měly být i texty připomínající hrůzy a bezpráví nejen 50. let, ale i celého období totalitního režimu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
