Karlovarský kraj by potřeboval co nejdříve jasný scénář útlumu těžby a využívání uhlí, míní starosta Chodova na Sokolovsku. Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v Česku do roku 2038, podle představitelů místních samospráv bude ale nutné řešit nejen změnu ekonomiky, ale zdravotnictví, sociální věci a podobně. Kraj má dlouhodobě nejnižší průměrnou mzdu a vyšší nezaměstnanost, která může s útlumem těžby narůstat. Podle náměstkyně hejtmana by ale uhelné regiony měly mít výhodu v čerpání peněz z Evropské unie.
"Jedna věc je určit termín, dokdy se bude uhlí využívat, ale ruku v ruce by měla přijít i opatření, která by postižené regiony měla změnit. Přesně tak, jak tu udělala německá uhelná komise a německá vláda," řekl starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
Chodov, kde hodně lidí pracuje v Sokolovské uhelné, řeší od léta, kdy těžařská firma ohlásila ukončení provozu tlakové plynárny kvůli zvyšujícím se cenám emisních povolenek, co s lidmi, kteří přijdou o práci a ekonomikou, která je na Sokolovskou uhelnou navázaná. Jen ukončení tlakové plynárny přinese propouštění asi 1000 lidí a jen část se povede zaměstnat v jiných pozicích v Sokolovské uhelné nebo jejich dceřiných firmách.
Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji v listopadu vzrostl o desetinu procentního bodu na 5,1 procenta. Počet uchazečů o práci mírně stoupl na 10.198. Průměrná mzda podle posledních údajů za třetí čtvrtletí je 31.448 koruny, bezmála o 4000 korun méně než celostátní průměr.
Podle náměstkyně hejtmana Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by uhelné regiony měly mít podle dnešního doporučení Uhelné komise výhodu v čerpání peněz z Evropské unie. Peníze z Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund) by měly být přerozděleny výhradně třem uhelným regionům, Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému. V celkovém objemu by mělo jít až o 45 miliard korun, sdělila členka komise Mračková Vildumetzová.
"Pro Karlovarský kraj to znamená, že budeme dál pokračovat v přípravách na čerpání peněz, které nutně potřebujeme k transformaci regionu. Souvisí to s přechodem na nové zdroje, s tvorbou nových pracovních míst a investičních příležitostí," uvedla Jana Mračková Vildumetzová.
Podle ní by tři uhelné kraje měly být také zohledněny při čerpání z Modernizačního fondu, který budou moci využít firmy hlavně na přechod na nové zdroje energie, a kde bude alokace asi 120 miliard korun. "Ale potřebujeme řešit i zdravotnictví, sociální věci, školství, bytovou oblast a právě na tyto věci bychom v rámci IROP, Národního plánu obnovy a Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost měli mít takzvanou samostatnou obálku pro naše 'uhelné' kraje v minimálním objemu 40 miliard korun," popsala Mračková Vildumetzová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
