Požárů v přírodě bude přibývat, zjistila studie hasičů Karlovarského kraje

Detailní mapa kraje zahrnuje nejen rizika vzniku požárů, ale i podmínky pro jejich hašení, řekl novinářům ředitel Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (HZS) Oldřich Volf. Rizika požárů v přírodě mají do budoucna vzrůst až na 4,5násobek.

Prvním podnětem pro zpracování detailní studie rizik lesních požárů byl katastrofální požár národního parku České Švýcarsko v červenci 2022. Dalším byla predikce regionálního meteorologa Rudolfa Kovaříka, se kterým hasiči spolupracují a podle něhož by i v Karlovarském kraji na hřebeni Krušných hor v budoucnu mohly vzniknout podmínky pro podobný požár.

Hasiči se tak obrátili na výzkumný ústav globální změny CzechGlobe a další odborné firmy a nechali si zpracovat analýzu potlačitelnosti požárů nejdříve pro lázeňské lesy Karlovy Vary a pak pro celý kraj.

Studie nemá v Evropě obdoby

„Stěžejní pro nás je, že víme, jak které území našeho kraje může hořet, to znamená, jak hodně může hořet konkrétní krajina. Víme, jak hodně bude hořet v roce 2050, protože je tam udělaná i klimatická prognostika, která do sebe zahrnuje změny klimatu. A nově víme, jakým způsobem se nám tam bude hasit v krajině. A to je ten index potlačitelnosti požáru,“ popsal Volf přínosy studie, která nemá v Česku a snad kromě Španělska ani v Evropě obdoby.

Ze studie například vyplývá, že rizikovou oblastí jsou například Svatošské skály kvůli hlubokým údolím, složení a orientaci porostů. Problematický je i západní svah hory Lesný ve Slavkovském lese nebo svahy v Krušných horách. Rizikový je i vojenský prostor Doupov.

Podle odhadů by v následujících 25 letech mělo riziko vzniku požárů v přírodě kvůli globální změně klimatu vzrůst na 4,5násobek. Počty požárů v přírodě se v posledních letech zvyšují. Jen v březnu hasiči v Karlovarském kraji zasahovali u osmdesáti požárů lesa nebo polí. To podle Volfa nikdy v minulosti nebylo. S oteplováním se mění i podoba přírodních oblastí. V minulosti vlhké pláně v okolí Přebuzi jsou dnes už v době sucha pokryté vysokou uschlou trávou, v níž by se oheň rychle šířil.

Husté lesy plné vysoce hořlavých dřevin

Celkově lze očekávat, že i Česká republika bude mít středomořské počasí, ale zároveň zcela odlišnou skladbu lesních porostů. Na rozdíl od Středomoří, kde jsou lesy poměrně řídké, v Česku jsou naopak velmi zahuštěné a plné vysoce hořlavých dřevin.

Úspěšnému boji s požáry v přírodě ale mohou podle Volfa napomoci i na první pohled drobné úpravy například lesních cest nebo budování vodních zdrojů v přírodě tam, kde by v případě požáru mohly sloužit pro hašení. Zároveň se postupně mění i hasičská technika, která se více přizpůsobuje zásahům v nepřístupném terénu.