Dnes si připomínáme 171 let od narození prvního československého prezidenta. Existuje zažitá a značně zjednodušená představa, že se za první republiky žilo krásně a že „tatíček“ Masaryk byl nadstranickým prezidentem, dbajícím na ideály demokracie. Realita byla jiná. T. G. Masaryk byl jako prezident velmi aktivistický. Výstižně to popsaly v den jeho smrti Polední listy: „byl přílišným individualistou, než aby mohl býti skutečným demokratem“, a ačkoliv akcentoval lidskost a humanismus, „chyběl mu cit, nerad odpouštěl a protivil-li se mu někdo, snažil se jej zdeptati“.

Lidé pracující ve zdravotnických profesích jsou pro společnost naprosto nepostradatelní a povolání zdravotníků se vždy těšilo mezi lidmi velké úctě. Nikoho proto asi nepřekvapí, že lékaři a zdravotní sestry se pravidelně umísťují na předních místech mezi profesemi vnímanými veřejností jako prestižní. Není pochyb o tom, že zvláště za současných okolností to platí dvojnásob. Právě oni jsou v první linii v boji proti šíření pandemie covid-19.

Patří mezi zdravotníky, kteří si v posledních týdnech mnohokrát sáhli na dno svých sil, pracuje jako primář sokolovské interny, ale jezdí pomáhat třeba i do chebské nemocnice. Nazývá věci pravými jmény a za svá tvrzení a názory se nestydí. Karlovarská Drbna si povídala s lékařem Martinem Strakou, který v posledních týdnech ostře kritizoval vládu, vzkázal ministru zdravotnictví, že selekce pacientů existuje a myslí si, že pomoc z Německa měla být Karlovarskému kraji povolená už v lednu. Více se dočtete v následujícím rozhovoru.

Podle rozhodnutí vlády mohou ode dneška hejtmani kvůli kritické situaci v nemocnicích nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN) proto vyzval zdravotnická zařízení, aby zaslala seznam svých zaměstnanců, kteří splňují dané podmínky.

Ano, kvůli situaci s covidem trávím poslední období v Bruselu. I proto tento text bude úplně jiný. Nebude o invektivech a kritice, ale bude o srovnání. O srovnání dvou zemí, které mají téměř stejný počet obyvatel. Jsou členy Evropské unie a také jsou si v mnoha věcech úplně jiné. Belgie a Česko. Česko je rozlohou téměř třikrát větší než Belgie. Na druhou stranu třeba vliv Česka v EU je výrazně menší. V covidové statistice jsou na tom obě země podobně. V Česku zemřelo na k dnešku na tuto nemoc 20 941 a v Belgii to bylo 22 141 osob.

Firmy, které mají více než 250 zaměstnanců, dnes musejí začít s jejich testováním. Sami zaměstnanci pak mají povinnost se mu podrobit. Testy musejí mít podniky u všech pracovníků hotové do 12. března. Přednostně vláda doporučuje antigenní testování, které bude provedeno závodním nebo externím lékařem či zdravotnickými týmy. Testování je v tomto případě plně hrazeno ze zdravotního pojištění a je u zaměstnanců vyžadováno jednou týdně.

Podle nových nařízení vlády nesmí lázně od března přijímat k léčbě samoplátce. Toto rozhodnutí kritizuje zejména Svaz léčebných lázní ČR. Opatření je podle nich nesmyslné nevyvážené a diskriminační vůči některým lidem, kteří prodělali koronavirus a jezdí se do lázní zotavit.

V následujících třech týdnech bude na dodržování opatření na území Karlovarského kraje dohlížet zhruba 450 policistů. Od úterý se k nim připojí i příslušníci Celní správy, Armády ČR nebo Vojenské policie. Z dosud uzavřených okresů Sokolov a Cheb zmizela v noci na dnešek stálá stanoviště police. Nyní budou kontroly už jen namátkové. Na Klínovci byli i dnes lyžaři, kteří se na kopec nechávají vozit auty. Boží Dar proto uzavřel příjezdové komunikace, aby tomu zabránil.

Karlovarský kraj volal v posledních týdnech mnohokrát o pomoc. Vždy volal do Prahy a nikdo tam to volání neslyšel.

Dodržování zákazu pohybu obyvatel mezi okresy bude hlídat 26 tisíc policistů. S informací dnes přišla Česká televize, podle které budou policisté hlídkovat také na všech hlavních tazích, včetně dálnic. Kontroly by neměly být pouze namátkové. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v už pátek řekl, že nasazeno může být též až 5000 vojáků. Kontrolám podle něho neuniknou vlaky ani autobusy.