Obyvatelé České republiky si třídění odpadů oblíbili. Od této aktivity je neodradil ani příchod pandemie koronaviru a s tím spojené komplikace. Ve které obci však třídí lidé nejzodpovědněji? Na to hledá každoročně odpověď celostátní soutěž obcí v třídění odpadů s názvem O Křišťálovou popelnici. Každoročně ji vyhlašuje společnost EKO-KOM, která v Česku zajišťuje provoz systém sběru a recyklace obalových odpadů.

Zdražování cen za skládkování a zmenšující se limity vyprodukovaného odpadu nutí vedeni sokolovské radnice k důležitému rozhodnutí. Musí vytvořit novou koncepci odpadového hospodářství a naučit lidi více šetřit. Navíc je chce nabádat k tomu, aby více sledovali, kolik lidí žije v jejich okolí a kolik kdo produkuje odpadu.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.

Využívají lidé nádoby na tříděný odpad nebo bezmyšlenkovitě vyhodí vše do takzvaného komunálu? V Sokolově se rozhodli provést pokus a prozkoumali obsah dvou černých kontejnerů. Voňavý průzkum o místních obyvatelích moc lichotivě nehovoří. V nádobě se totiž nacházelo velké množství plastů, skla i nesešlápnutých papírových krabic.

V Chebu v loňském roce překvapivě ubylo směsného odpadu, a to přesto, že řada lidí byla kvůli koronaviru více doma. Naopak ale přibylo objemného odpadu a lidé i více třídili odpad. Kvůli vyšší ceněza ukládání odpadu na skládky ale město neušetří, ve výsledku bude muset naopak zaplatit za likvidaci odpadu více, řekl starosta Chebu Antonín Jalovec (VPM).

Speciálními senzory bylo osazeno třicet kontejnerů na tříděný odpad v Chodově na Sokolovsku. Podle starosty města Patrika Pizingera (Místní) chce radnice zjistit nejen naplněnost jednotlivých nádob, ale i dynamiku jejich plnění.

Ekologie a šetrnost k přírodě jsou obecné pojmy, které rezonují sportovním světem posledních několik let. V českém sportovním prostředí se však objevují spíše okrajově. Komplexního uchopení se díky iniciativě #bezdopadu dočkává až nyní. Projekt je určený jak organizátorům, tak individuálním sportovcům. Zapojit se může úplně každý, komu není životní prostředí lhostejné.

Třídit odpad v domácnosti bereme jako samozřejmost, proč bychom ale nemohli také na výletě? České a moravské hory v posledních týdnech zaplavily davy návštěvníků a turistů. Bohužel například v Krkonoších a Beskydech po některých zůstává velké množství odpadu odhozené mimo kontejnery a koše. To i přesto, že lidé mohou v mnoha horských střediscích odpady nově třídit do speciálních „třikošů“ přistavených u parkovišť, výchozích míst na túry nebo u výdejních okének.

Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel. I přesto je s tříděním odpadu spojeno několik polopravd a nepřesností, kvůli kterým končí v kontejnerech odpad, který tam nemá co dělat. Jaké chyby dělají Češi v třídění nejčastěji?

Česká republika je špičkou v třídění. Pozitivním ukazatelem je i stoupající poměr tříděného odpadu vůči komunálnímu. Zajímalo vás někdy, jaká je cesta například PET lahve poté, co ji zodpovědně hodíte do žlutého kontejneru? Tajemství odpadového cyklu jsme poodkryli ve vyškovské třídírně odpadů Respono.