Češi si ve finanční gramotnosti druhým rokem mírně polepšili. Index České bankovní asociace (ČBA) dosáhl v roce 2026 hodnoty 58 bodů, což je o bod více než loni. Výsledky průzkumu ČBA a agentury Ipsos však zároveň ukazují přetrvávající nejistotu v investování, dlouhodobém plánování a zabezpečení na stáří. Jasný plán, jak si po odchodu do penze udržet životní úroveň, nemají více než tři pětiny lidí starších 50 let.

Odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že český zaměstnanec odpracuje o devět let více než německý, a označil odchod do důchodu v 67 letech za nepřijatelný. Odbory dál trvají na návratu důchodového věku na 65 let.

Poplatek za hotovostní výplatu důchodu Českou poštou se od ledna 2026 zvýší ze 78 na 94 korun. Zaplatí jej důchodci, pokud si vyberou důchod na poštovní přepážce nebo u doručovatele a pokud jim byl důchod přiznán po 1. lednu 2010. U starších důchodů hradí náklady Česká správa sociálního zabezpečení.

Češi nikdy nebyli tak blízko dlouhověkosti jako dnes. Podle výzkumu Swiss Life Select pětina Čechů očekává, že v penzi stráví 25 let a více, a více než čtvrtina populace se chce dožít 95 let a více. Tato optimistická vize se však střetává s finanční realitou, protože téměř osm z deseti lidí chce odejít do penze nejpozději v 64 letech. Sáhněme si ovšem do svědomí, spoříme si na penzi? Jsme na ni finančně připraveni, nebo spoléháme na stát? Většina Čechů na to bohužel nemyslí.

Vláda ČR rozhodla, že od 1. ledna 2026 se průměrný samostatně vyplácený důchod zvýší o 668 Kč, což odpovídá navýšení o 3,1 %. Základní výměra poroste o 240 Kč, procentní výměra o 2,6 %. Stejným tempem, tedy o 2,6 %, se zvýší také příplatek k důchodu pro osoby oceněné podle zákonů o odporu proti komunistickému režimu a účastníky národního boje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že od ledna 2026 dojde k valorizaci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Valorizace vychází z indexu růstu životních nákladů domácností důchodců a skládá se z navýšení základní výměry o 240 Kč a procentní výměry o 2,6 %.

O možnost předdůchodu, tedy dřívějšího odchodu z pracovního života bez trvalého krácení starobního důchodu, je mezi Čechy rostoucí zájem. Aktuálně ho podle Asociace penzijních společností využívá přes 6 000 lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně. Před pěti lety čerpalo předdůchod přibližně 5 000 lidí, přičemž jejich měsíční příjem dosahoval v průměru necelých 12 000 korun.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Dvaapadesátiletá žena doručovatelce tvrdila, že je opatrovatelkou seniorky, se kterou žila ve společné domácnosti. Vše doložila i osobními doklady dotyčné, která však byla tou dobou již po smrti. To ovšem listonoška nevěděla a ženě důchod předala.