Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Dvě děti doma a třetí na cestě. K tomu hypotéka, auto na splátky a partner, který moc nevydělává. To všechno nejčastěji trápí ženy, které přemýšlí o potratu. Tak hovoří statistiky i zkušenosti spolku Hnutí pro život. Ženám poskytují bezplatnou a disktrétní pomoc, když stojí před rozhodnutím „co dál“. Kromě materiálních darů nyní klientkám v době pandemie nabízí i finanční injekci.

Nejohroženější skupinou jsou momentálně matky okolo čtyřicítky, které zůstaly na výchovu svých dětí samy. Když se k tomu přidají další problémy jako je ztráta zaměstnání, ocitnou se hned na pokraji existenční krize. Kolikrát pak nemají peníze na nové oblečení nebo dokonce na jídlo. Pomocnou ruku jim nabízí projekt Nádech, který se zaměřuje na samoživitelky z Karlovarského kraje.

Zastupitelé hornického města usoudili, že jim členství v zapsaném spolku nic nepřináší a po zvážení dalších okolností rozhodli o ukončení členství v této radě. To bylo ukončeno k 31. prosinci uplynulého roku.

Historická dřevouhelná huť v Šindelové na Sokolovsku se po několikaleté rekonstrukci otevřela veřejnosti. Technické památce z počátku 19. století hrozil ještě před pěti lety zánik. V dřevouhelné vysoké peci a zachráněné části areálu hutě se nyní budou moci konat i komentované prohlídky, řekl při slavnostním otevření památky předseda Spolku na záchranu hutě v Šindelové Jiří Hrůza.