Těžce zraněný vlk, kterého našli houbaři v silničním příkopu mezi obcemi Horní Blatná a Potůčky zůstává v péči záchranné stanice živočichů v Bublavě na Sokolovsku. Nebyl v žádném případě odvezen do plzeňské záchranné stanice. Její experti na záchraně zraněného vlčete pouze spolupracovali se svými kolegy z Bublavy.

Od vypuknutí války na Ukrajině vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům více než 307 000 speciálních víz. Drtivou většinu uprchlíků tvoři ženy a děti. Podle údajů organizace Člověka v tísni jsou nejvíce zatíženými městy Plzeň a Karlovy Vary. Organizace proto spojila síly s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Výsledkem je mapa, která by mohla pomoci s hledáním míst pro Ukrajince v méně vytížených regionech.

K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl v rozhovoru paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem čtyřiadvacet. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.