Vlčí smečky se pohybují hlavně v příhraničí. Jejich počet roste

Počet vlčích teritorií dnes zveřejnilo Hnutí Duha. Dvě nová se podle něj nachází v Orlických horách a v Českém lese. Mapa, která znázorňuje výskyt těchto zvířat, vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků. To dokládají fotopasti či genetické analýzy. Statisitka ale nezahrnuje náhodný výskyt samostatných vlků.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku, což je období od května 2020 do konce dubna loňského roku. Smečky v Česku tvoří v průměru čtyři až šest zvířat. Mapa teritorií ukazuje, že se vlci pohybují hlavně v příhraničí. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. 

Výskyt vlka obecného. Zdroj: Hnutí Duha

„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na email [email protected],“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Nově se potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium pak přibylo v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci z Německa a Polska. Na Moravu a do Slezska tato zvířata přichází díky populaci ze slovenských a polských Karpat. 

„V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území ČR, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků, máme jen o dvě teritoria více než dřív, ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci,“ přidal Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zodpovědný za genetický monitoring vlka.

Na monitoringu a terénním výzkumu se podílelo více organizací, například Hnutí Duha Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Všechny tyto subjekty jsou v kontaktu i se zahraničními partnery, jako je například Správa Národního parku Bavorský les. 

Na Šumavě a v sousedním Bavorském lese sledují vědci pohyb vlků díky speciálním obojkům. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Smečky tam podle odhadů čítají až 30 jedinců.

Pohyb vlků v příhraničních oblastech způsobuje také strach některých obyvatel. V reportáži na to letos upozornil server iRozhlas.cz. Podle něj obavy umocnila událost, při které smečka vlků v prosinci před myslivci usmrtila loveckého psa při naháňce. 

Vlastní zkušenost měl i nezávislý starosta Nové Pece na Prachaticku Martin Hrbek. „Letos jsou přemnožená divoká prasata. A po jejich stopách přišel údolím vlk, který prošel i přes naší zahradu. Je to nepříjemný pocit, asi bych teď samotné děti do lesa nepustil,“ řekl starosta v reportáži.