Nové vedení Karlovarského kraje v prvním roce od voleb řešilo koronavirus, přípravu na Fond spravedlivé transformace i změny v dotačních programech kraje. Po celou dobu ale čelilo silné kritice opozice. Přesto se podle hejtmana Petra Kulhánka (za STAN) podařilo udržet širokou koalici jednotnou a posunout kraj dopředu.

Článek 66. Ústavní krok, který se čím dál častěji skloňuje v médiích. Jaký je ale jeho význam, historie a co konkrétně obsahuje? Ve zkratce se článek 66 věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Lídr kandidátky koalice Spolu v Karlovarském kraji a nový poslanec Jan Bureš (ODS) si chce k poslaneckému mandátu ponechat i funkci starosty Ostrova na Karlovarsku. Vzdá se ale funkce náměstka hejtmana, zůstane pouze krajským zastupitelem. Koalice Spolu skončila v kraji druhá za hnutím ANO, získala přes 20 procent hlasů a jeden poslanecký mandát. Ve sněmovně se bude chtít Bureš zaměřit na transformaci kraje, zdravotnictví i na bytovou výstavbu.

SPD získala při volbách do Poslanecké sněmovny v Praze 28 879 hlasů, tedy 4,59 procenta, což stačí na jeden mandát. 3249 preferenčních hlasů získal Jiří Kobza, který šel do voleb ze čtvrtého místa kandidátky a přeskočil tak i pražského lídra Josefa Nerušila. Jiří Kobza je bývalým členem KSČ, od roku 2015 člen SPD a od roku 2017 je za tuto stranu v Poslanecké sněmovně.

Jednou z nových poslankyň v Karlovarském kraji je starostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO). Do sněmovny ji posunuly preferenční hlasy. Jak řekla, zvolení nečekala a bude se muset poradit, jestli a jak případně funkce spojí.

Ani v zahraničí nechtějí čeští občané přijít o možnost volit a zajímají se o budoucnost své rodné země. Cesta k odevzdání hlasu ale často není jednoduchá. Lidé, kteří dlouhodobě žijí mimo Českou republiku si musejí pohlídat termíny a v některých případech také počítat s dalekým cestováním na ambasádu.

Je rozhodnuto. Ve volbách do Poslanecké sněmovny zvítězila koalice Spolu. Jen těsně skončilo na druhém místě ANO. Třetí je koalice PirSTAN. Do sněmovny se dostane také SPD Tomia Okamury. Volební účast se letos pohybuje kolem 65 procent.

Je rozhodnuto. Volební místnosti se úderem sobotní druhé hodiny odpolední uzavřely a v následujících hodinách budou volební komise sčítat odevzdané hlasy. Ve volbách do Sněmovny hlasovalo do dnešních 11:00 často více než 50 procent oprávněných voličů, někde se účast dostala k 70 procentům. Některé okrsky třeba v Karlových Varech hlásí již nyní větší zájem než v minulých volbách před čtyřmi lety.

Úderem osmé hodiny se dnes znovu otevřely volební místnosti. V Česku začíná druhý volební den, na jehož konci budeme znát nové poslance. Na výběr je z více než pěti tisíc kandidátů napříč celou Českou republikou, které nominovalo přes dvě desítky stran a hnutí.

První den voleb do Poslanecké sněmovny je u konce. O 200 poslaneckých křesel letos usiluje 5242 kandidátů, které nominovalo 22 volebních uskupení. V prvních hodinách po otevření volebních místností hlásí okrsky účast mezi 20 až 45 procenty. Účast je tak zatím podobná, jako před čtyřmi lety. Mezi prvními voliči byli tradičně lídři politických stran. Volební místnosti se otevřou opět zítra od 8:00 do 14:00.