Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, vzorků s nadlimitním výskytem zbytků pesticidů jsou jednotky. Problém ale existuje, například v podobě koktejlů pesticidů, o nichž se ví, ale na státní úrovni se neřeší.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Za posledních několik desítek let bylo do výsypky bývalého lomu Hájek na Karlovarsku odvezeno skoro 5 tisíc tun škodlivých látek. Pesticidů a dalších na bázi chloru, které vznikaly jako odpad při výrobě postřiků ve Spolaně Neratovice. K jejich odstranění by měl sloužit unikátní systém vědců z Liberce.