Stres, finanční problémy, deprese a osamělost. Takové pocity nejčastěji zažívali vysokoškolští studenti v době pandemie. Vyplynulo to z prvních výsledků mezinárodního výzkumu Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study, do kterého se mimo jiné zapojily i české univerzity.

Po rozvolnění omezení kvůli pandemii covid-19 Češi začali v posledních měsících více pociťovat její ekonomické dopady. Třetině (30 procent) klesl příjem, 36 procent nakupuje méně a čtvrtina (24 procent) dokonce jen zcela nezbytné věci. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, který uskutečnila agentura STEM/MARK v červnu a červenci mezi více než tisícovkou respondentů.

Novou verzi, která bude přístupná až od 18 let, připravili tvůrci dokumentu o zneužívání dětí na internetu s názvem V síti. Oproti filmu přístupnému od 15 let ve verzi V síti 18+ zůstávají při explicitních scénách zakryté jen tváře těch, jimž tvůrci snímku říkají predátoři. Otevřená verze filmu přijde do kin 9. července. Už uváděný dokument režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka vidělo přes 410 tisíc diváků, a je tak podle autorů nejnavštěvovanějším filmem roku.

Jeden z nejvšestrannějších českých umělců stojí v čele karlovarského orchestru od roku 2014. Původně chtěl po čtyřech až pěti sezonách skončit, letos ale přišla pandemie a Jan Kučera má pocit, že v Karlových Varech ještě nedokončil svoji práci.

Podobně jako všichni provozovatelé veřejné dopravy napříč Českou republikou se i dopravci v Karlovarském kraji potýkají s důsledky koronavirové pandemie a zejména s finančními dopady. Město Karlovy Vary i Sokolov pomohou společnostem pokrýt propady tržeb.

Letiště Karlovy Vary, které je součástí páteřní sítě regionálních letišť České republiky, připravilo na letošní sezónu pro majitele a provozovatele malých letadel včetně ultralightů nový atraktivní balíček služeb s názvem FLY & VISIT. Služba má pomoci snížit propad tržeb, které letiště zaznamenalo v době pandemie.

Na 12. května připadá Mezinárodní den sester. V tomto „koronavirovém“ roce bude navíc připomenut minutovým zvoněním zvonů po celé zemi, k tomu se rozhoukají i vozy zdravotnických záchranných služeb.

Podporu zdravotníkům i dalším, které zaměstnává pandemie, vyjadřují lidé různě. Někde se dočkají hromadného potlesku. V Mariánských Lázních například dostanou sladkou odměnu. Vyučená cukrářka Romana Damborská pro ně totiž peče dorty. Většinou po nocích.

Koronavirus dopadá i na životní prostředí. Satelitní snímky nad Evropou už prokázaly úbytek emisí o celou třetinu. Pandemie, která omezila dopravu a průmysl, tak na čas vyčistila vzduch. Ovšem na jak dlouho? A lze se ze situace poučit? I o tom jsme se bavili s Miroslavem Šutou, expertem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví.

Pandemie COVID-19 vyvolala v řadě zemí vlnu restriktivních opatření, která více či méně připoutala většinu obyvatel v jejich domácnostech. Činnosti, které jsme byli zvyklí dělat ve „fyzickém světě“ cestou do práce, na pracovišti, o pauze na oběd, ve škole, v obchoďáku nebo v kavárně se v bezprecedentní míře přesouvají do světa nul a jedniček. Lidé sedí doma a televize, počítač či chytrý telefon v plné míře suplují komunikační, pracovní i volnočasové jednání. Nic překvapivého. Mnohem zajímavější je ale otázka, jestli se jedná o krátkodobou záležitost, nebo trvalý socioekonomický posun? Vsaďte si, že to druhé. Ze tří důvodů.