Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Náštěvníky karlovarských lázeňských lesů nově sledují monitorovací sčítače. Na pěti vytipovaných místech mají sbírat data o tom, kolik lidí do lesů přichází, kudy se pohybují nebo jak se návštěvnost mění během roku. Podle správců území mají informace pomoci s lepším plánováním péče o vytížené lokality i rozvojem infrastruktury.

Okna, výlohy, zimní zahrady, zastávky MHD, všechny tyto skleněné plochy představují nebezpečí pro ptáky. Včas si jich nevšimnou, narazí a zemřou. Ročně tak zahyne milion ptáků. Česká společnost ornitologická proto tento týden spustila kampaň na monitoring rizikových míst. Lidé mohou posílat informace o uhynulých ptácích, odborníci je pak využijí třeba při jednání s majiteli objektů.

O něco chytřejší budou Karlovy Vary, které očekávají přísun nových informací o stavu ovzduší. Radnice nainstalovala do vybraných míst speciální přístroje, jež mapují polétavý prach, oxid siřičitý, uhelnatý nebo dusičitý i přízemní ozon. Město si od získaných údajů slibuje, že dokáže například lépe promýšlet dopravní omezení.