Pandemie onemocnění covid-19 mimo jiné přinesla v první vlně i zákaz přítomnosti otce u porodu. V reakci na tento zákaz se zvedla velká vlna nevole nejenom z řad samotných rodičů, ale i ze strany občanských spolků a neziskových organizací, jako je například Unie porodních asistentek nebo České ženské lobby. Ti argumentují především rizikem narušení psychické pohody rodičky, která se pojí zejména s přítomností osoby blízké u porodu. Nový průzkum Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK odhalil, jaké role zaujímají otcové během porodu pohledem svých partnerek a jaké role jsou jim přisuzovány okolím.

Plánované domácí porody u nás nejsou příliš zavedené, gynekologové je ženám obvykle nedoporučují, přesto se k nim podle neoficiálních čísel ročně rozhodne 450 až 1000 žen v tuzemsku. Žádná oficiální statistika však neexistuje. Podle průlomového průzkumu Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK je nejčastějším důvodem k plánovanému domácímu porodu nedůvěra v nemocnice a jejich postupy.

Jsem učitel českého jazyka. Učím budoucí učitele na Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, dlouho jsem česky učil i žurnalisty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Snažím se nejen učit je jazyk, ale především o jazyce myslet a češtinu milovat. Tím chci říct, že jsem v jakémsi střetu zájmů, když tohle píšu. Utěšuje mě, že to v našich zeměpisných délkách zas není takový problém…

Debata o podobě maturit v letošním roce je namístě, ale měla by se vést na základě širší odborné a politické diskuze. Shodli se na tom politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na úřední maturity v letošním roce podle Justa souvisí s blížícími se podzimními volbami do Sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.

Šance na úspěch vznikajícího politického hnutí, za kterým stojí iniciativa Chcípl PES, závisí mimo jiné na vývoji situace v nejbližších měsících nebo na schopnosti vytvořit funkční organizační kostru. Na dotaz to uvedl politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Musí také najít schopného lídra. Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hnutí, které v sobě naakumuluje naštvanost či frustraci lidí vyvolanou koronavirovou pandemií a jejími důsledky, ve volbách zabodovat může. I podle Kopečka má takto zaměřená strana šanci prorazit, nyní je to ale nejisté.

Stres, finanční problémy, deprese a osamělost. Takové pocity nejčastěji zažívali vysokoškolští studenti v době pandemie. Vyplynulo to z prvních výsledků mezinárodního výzkumu Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study, do kterého se mimo jiné zapojily i české univerzity.