Archeologové z karlovarského muzea uskutečňují archeologický revizní výzkum části středověkého příkopu na hradě Hauenštejn v Horním hradě na Karlovarsku. Průzkumy chtějí zjistit, jaký byl stavební vývoj a původní podoba hradu ze 13. století. Při výkopech našli pozůstatky historické kanalizace, zvířecí kosti či střepy keramiky ze 14. až 15. století, řekl archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák.

Archeologové z karlovarského muzea dělají v těchto dnech archeologický revizní výzkum části středověkého příkopu na hradě Hauenštejn v Horním hradě na Karlovarsku. Průzkumy chtějí zjistit, jaký byl stavební vývoj a původní podoba hradu ze 13. století. Při výkopech našli pozůstatky historické kanalizace, zvířecí kosti či střepy keramiky ze 14. až 15. století.

Už dvaadvacet let pracuje Pavel Palacký na náročné rekonstrukci hradu, o kterém snil už jako malý kluk. S trochou nadsázky můžeme říct, že vlastní obydlí o velikosti zhruba 130+1. Bylo by ale bláhové si myslet, že zde žije sám s rodinou. Během let se Horní hrad proměnil v kulturní centrum, kde se pořádá řada akcí. Ve velkém sem jezdí přenocovat i návštěvníci, aby zažili pobyt na hradě, kde nejsou svázáni pravidly, jako na jiných památkách.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla přesně před čtyřmi sty lety poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků spojený s rozsáhlými majetkovými přesuny i početnou emigrací protestantů z českých zemí. Podle současných historiků měla klady i doba pobělohorská, která není hodnocena zdaleka tak vyhroceně. Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.