Náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jan Bureš (ODS) po zvolení poslancem postupně předá svou agendu v kraji Karlu Jakobcovi (ODS). Po předání funkcí se také sníží počet uvolněných krajských zastupitelů ze tří na dva. Bureš by měl odstoupit z funkce náměstka na listopadovém jednání krajského zastupitelstva, řekl uvolněný radní Karel Jakobec, který má na kraji na starosti životní prostředí a přebere i oblast dopravy.

Článek 66. Ústavní krok, který se čím dál častěji skloňuje v médiích. Jaký je ale jeho význam, historie a co konkrétně obsahuje? Ve zkratce se článek 66 věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Příprava čerpání peněz z Fondu strategické transformace v Karlovarském kraji dál rozděluje krajské zastupitelstvo. Zatímco vedení kraje ujišťuje, že všechny přípravné kroky i výběr projektů pokračují v souladu s ministerstvem životního prostředí, opozice za ANO naopak od počátku celý proces kritizuje a označuje za netransparentní. Příprava fondu, který má pomoci uhelným krajům přejít na hospodářství nezávislé na těžbě a zpracování uhlí, se stále ještě dolaďuje.

Lídr kandidátky koalice Spolu v Karlovarském kraji a nový poslanec Jan Bureš (ODS) si chce k poslaneckému mandátu ponechat i funkci starosty Ostrova na Karlovarsku. Vzdá se ale funkce náměstka hejtmana, zůstane pouze krajským zastupitelem. Koalice Spolu skončila v kraji druhá za hnutím ANO, získala přes 20 procent hlasů a jeden poslanecký mandát. Ve sněmovně se bude chtít Bureš zaměřit na transformaci kraje, zdravotnictví i na bytovou výstavbu.

SPD získala při volbách do Poslanecké sněmovny v Praze 28 879 hlasů, tedy 4,59 procenta, což stačí na jeden mandát. 3249 preferenčních hlasů získal Jiří Kobza, který šel do voleb ze čtvrtého místa kandidátky a přeskočil tak i pražského lídra Josefa Nerušila. Jiří Kobza je bývalým členem KSČ, od roku 2015 člen SPD a od roku 2017 je za tuto stranu v Poslanecké sněmovně.

Nejvyšší volební účast v Karlovarském kraji byla při sněmovních volbách v Pomezí nad Ohří, kde volilo 80,08 procenta voličů. Naopak nejnižší zájem o volby byl tradičně ve Vřesové na Sokolovsku, kde přišlo volit jen 27,16 procenta voličů. Celkem v Karlovarském kraji přišlo k volbám 57,10 procenta oprávněných voličů, což byla vůbec nejnižší volební účast ze všech krajů České republiky, vyplývá z údajů volebního serveru volby.cz.

V pátek a sobotu se konají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. A zdaleka nepůjde o poslední volby v několika následujících letech. Do volebních místností se budeme pravidelně vracet až do roku 2030. Výjimkou bude rok 2027, ve kterém se volit nebude.

Ve volbách nejde jen o to, jak se nové vládě podaří zkrotit obří státní dluh. Podstatné také je, aby politici konečně začali ctít i normální lidské hodnoty. Nelhat. Nekrást. Nešvindlovat. Často o tom mluví i Ivan Bartoš a Vít Rakušan z koalice Piráti a Starostové.

Servítky si nebere ve svém podcastu Kecy & politika ani v rozhovorech. Řeč je o expertovi na politický marketing Petrosovi Michopulosovi, který se rozpovídal pro Drbnu o tom, jak by mohly dopadnout nadcházející volby, v čem zaspaly koalice PirStan a SPOLU a také o tom, co může už za pár dní porazit Andreje Babiše.

Volební kampaň v Karlovarském kraji se blíží k závěru. Byla spíše klidná bez závažných incidentů a hlavní souboje se odehrávaly spíše na jednání zastupitelstev měst a kraje. Vizuálně v posledních týdnech převládaly plakáty, bannery a billboardy. Stále více se přitom volební reklama přesouvá z oficiálních výlepových ploch na ploty a domy sympatizantů stran, zjistila ČTK.