Internetoví podvodníci jsou stále nebezpečnější. Na co si dát pozor?

K běžným formám útoků patří falešné telefonáty, podvodné SMS zprávy nebo falešné internetové stránky. Zvlášť nebezpečné jsou investiční podvody, při nichž pachatelé využívají profesionálně působící weby, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy. Oběť často nejprve přesvědčí k zaslání menší částky a následně ji vybízejí k převodu podstatně vyšších částek.

Banky se snaží rizikové převody zastavit ještě před jejich dokončením. Klienty mohou například upozornit na podezřelou platbu, vyžádat si její dodatečné ověření nebo do transakce zapojit pracovníka banky. K dispozici jsou také funkce, které klientům umožňují ověřit, zda jim skutečně volá zaměstnanec jejich banky.

„Bankám se díky pokročilým bezpečnostním systémům daří zastavit naprostou většinu podezřelých transakcí a do ochrany klientů dlouhodobě investují miliardy korun. Podvodníci ale stále více sázejí na sociální inženýrství. Vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přesvědčit oběť, aby sama potvrdila platbu, předala citlivé údaje nebo převedla peníze na údajně bezpečný účet. Proto vedle technologické ochrany zůstává naprosto zásadní také prevence a schopnost lidí podvod včas rozpoznat. Právě na to se dlouhodobě zaměřuje kampaň #nePINdej!,“ říká Aleš Blažek, prezident České bankovní asociace a generální ředitel skupiny ČSOB.

Česká bankovní asociace letos zahajuje šestý ročník kampaně #nePINdej! a představila také novou, vylepšenou verzi Kybertestu. Lidé si v něm mohou ověřit, zda dokážou rozpoznat deset nejčastějších typů podvodů. Test nově využívá také prvky umělé inteligence včetně deepfake videí se známými osobnostmi.

Pozornost se zaměřuje i na podvodnou reklamu na sociálních sítích. Ta často zneužívá známé osobnosti, média nebo zavedené značky a láká uživatele například na falešné investiční příležitosti. Jen na Facebooku a Instagramu byly letos zaznamenány desítky tisíc takových reklam.