Obnovy procesu nedosáhl vrah odsouzený na 28 let. V jímce plné výkalů utopil nepohodlného svědka

Původní rozsudek krajského soudu potvrdil i odvolací Vrchní soud v Praze. Odsouzený neuspěl ani s ústavní stížností. Podal si proto návrh na povolení obnovy řízení. Důvodem byla nespokojenost s hodnocením důkazů. Soudce Tomáš Bouček na dnešním jednání se členy svého senátu neshledal žádné nové důkazy, na základě kterých by mohl být proces obnoven.

„Odsouzený předložil několik návrhů na doplnění dokazování nebo na nové důkazy, které on považoval za nové, ale my ne. Jako úplnou novinku přinesl výpis z internetu o počasí, které mělo být na místě nálezu mrtvého muže. Chtěl tím prokázat, že mrzlo natolik, že jeho auto tam nemohlo zanechat trasologickou stopu. A že ta trasologická stopa, která tam byla nalezená, nebyla jeho,“ uvedl pro Plzeňskou Drbnu soudce Tomáš Bouček.

Senát důkaz odmítl s tím, že trasologická stopa nalezená na místě činu byla ztotožněna jen druhově. „Byla shodná s jeho automobilem, který on používal. Žádný výrazný důkaz to nebyl. O tento důkaz jsme se od začátku ani my neopírali. Skutečnost, že tam byl a mladého muže hodil do žumpy, jsme měli opřenou o úplně jiné důkazy. Pak už navrhoval jen zrevidovat předchozí dokazování, což není předmětem obnovy. Dal nám také celému senátu námitku z podjatosti, to jsme vyřešili, že nejsme,“ vysvětlil soudce Bouček.   

Případ jako z hororu

Soud rozhodoval na základě většího množství nepřímých, ale velmi kvalitních důkazů tvořících ucelený řetězec. Rozhodujícím důkazem pak byl kamerový záznam z palubní kamery umístěné v zaparkovaném automobilu pozdější oběti. Kamera zachytila Šmídka, jak do svého auta nakládá zcela bezvládného Dominika P., kterého následně odváží pryč. S autem pak odjel na odlehlé místo u Karlových Varů, kde mladíka hodil do jímky, kterou uzavřel těžkým poklopem. Opuštěný dům navíc velmi dobře znal, protože tam dříve bydlel.

„Nebýt té nahrávky z palubní kamery v autě, bylo by mnohem složitější vraha dopadnout a usvědčit,“ zdůraznil soudce Tomáš Bouček. Podle jeho slov neexistovala žádná polehčující okolnost, která by umožnila mírnější trest. Obžalovaný se k činu mladého muže, který ho u sebe dokonce nechal bydlet, nikdy nepřiznal. V době, kdy ho všichni přátelé hledali, nebo se snažili kontaktovat mobilem, se Šmídek skrýval v lese s vypnutým mobilem. Dominikovi nevolal, protože věděl, že už je po smrti. Soud nemohl uložit doživotní trest vzhledem k tomu, že znalkyně nevyloučila resocializaci obžalovaného.

„Nic z toho, co je mi kladeno za vinu, jsem nespáchal,“ prohlásil v lednu 2019 před soudem naprosto chladnokrevně devětkrát soudně trestaný Jaromír Šmídek. Ten realizoval ďábelský plán, kterým se chtěl vyhnout stíhání za pohlavní zneužívaní dívenky. Měl v úmyslu svalit vinu na svého známého, který měl vztah s jeho bývalou partnerkou. Starší muž se vydával za Dominika a z jeho mobilu poslal ženě sms zprávu se vzkazem, že to byl on, kdo zneužil její dceru. Dále napsal, že odjíždí do zahraničí a už ho nikdo z nich neuvidí. Mezitím měl mladého muže odvézt na Karlovarsko, kde ho hodil do jímky.

„Doufám, že ho z vězení jednou odnesou nohama napřed,“ reagoval tehdy na rozsudek otec zavražděného muže. Uvedl, že počítal s tím, že nepadne doživotní trest, nicméně je přesvědčen o tom, že by se vrah jeho syna neměl nikdy dostat na svobodu vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu. „Zavraždil moc hodného kluka, který se každému snažil pomoci. A pomohl i jemu,“ dodal se slzami v očích otec oběti. Vedle výjimečného trestu uložil soud Šmídkovi zaplatit pozůstalým dohromady 2,3 milionu korun jako nemajetkovou újmu.