Sněmovna minulý týden schválila nový zákon o digitalizaci finančního trhu, který má za cíl zavést pravidla regulace trhu s kryptoaktivy a zajistit lepší ochranu spotřebitelů. Zpravodajem této přelomové legislativy je poslanec ODS Jiří Havránek, který v rozhovoru pro Trade-off popsal, co balíček zákonů přináší a jak to celé vznikalo.
Proč je podle vás v Česku důležité téma kryptoměn?
Pokud chceme, aby se u nás někdy diskuze o německých mzdách stala něčím víc než zbožným přáním, musíme být otevřeni novým příležitostem a jít jim naproti na místo toho, abychom zdejším podnikatelům házeli klacky pod nohy. Dříve se o českých zemích mluvilo jako o “průmyslovém srdci Evropy”, pojďme na tuto tradici navázat a staňme se lídry v nově vznikajících odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, která nám do budoucna pomohou se na německou úroveň dostat. Staňme se kryptosrdcem Evropy.
Jak si na tom Česká republika stojí v oblasti kryptoměn?
Naše země patří dlouhodobě mezi světová centra kryptoměnového průmyslu. Coinmate, Satoshilabs, General Bytes nebo Braiins, to je jen krátký výčet firem, které vznikly v České republice v posledních patnácti letech a nyní jsou známé po celém světě. Nutno podotknout, že jejich rozvoj probíhal spíše státu navzdory, než že by měli podnikatelé v ČR na růžích ustláno. Právě tyto firmy však mají navzdory všem překážkám na svědomí například první těžební pool, hardwarovou peněženku Trezor, bitcoinové bankomaty nebo kryptoměnové burzy. A právě jim a dalším, kteří budou chtít do Česka přijít a budovat něco nového by měla pomoci legislativa, kterou sněmovna v pátek 6. 12. 2024 jednohlasně schválila.
Taková změna legislativy se nestane ze dne na den. Jak vypadal proces její tvorby?
Nejedná se o blesk z čistého nebe, ale o výsledek dlouhodobé práce množství lidí – podnikatelů, ekonomů, zákonodárců a mnoha dalších. Diskuze o zdanění kryptoměn začala už během přípravy konsolidačního balíčku, kvůli ostatním prioritám byla nicméně postupně utlumena. Ministerstvo financí ale přislíbilo, že se k tématu vrátí v kontextu evropské regulace MiCA (Markets in Crypto-Assets). MiCA je první snahou EU o vytvoření komplexního rámce, který stanoví jednotná pravidla pro kryptoaktiva v unii a který začne platit na konci roku 2024, proto i nyní došlo k projednání úprav v české legislativě.
Co za změny legislativa přináší?
Změn, které se v českém prostředí podařilo prosadit je několik. Nejdiskutovanější z nich je samozřejmě časový a hodnotový test, které kryptoaktiva srovnají na úroveň ostatních finančních instrumentů. Tento bod je pochopitelně nejvíce vítaný ze strany držitelů kryptoměn, kterých je u nás odhadem 400-500 tisíc a zároveň je to bod, který nejvíce napadaly Generální finanční ředitelství (GFŘ) a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jejich námitky se týkaly převážně obav z výpadku daňových příjmů nebo daňových úniků. Nutno podotknout, že finanční správa odhaduje výpadek maximálně na 40 milionů Kč ročně, což je z hlediska rozpočtu naprosto marginální částka.
Hodnotový test stanovuje hranici 100 000 Kč za zdaňovací období, do které není nutné příjmy z kryptoměn danit. Časový test, podobně jako u cenných papírů, umožňuje prodat kryptoaktiva po třech letech držení bez daňové povinnosti, a to až do výše 40 milionů korun. Tento přístup nejen brání takzvanému casino efektu, ale motivuje investory k dlouhodobému držení, což je u volatilnějších aktiv klíčové. Podobný systém funguje například v již zmíněném Německu, kde platí roční časový test.
Časový a hodnotový test jsou však ze své podstaty jen vítaným doplňkem, nikoliv tím nejdůležitějším, co nová úprava obsahuje.
A jaké změny jsou tedy tím nejdůležitějším?
Klíčové změny, o kterých se tolik nemluví, jsou dvě. Zaprvé, celé odvětví bude od nynějška pod dohledem ČNB, která bude subjektům poskytujícím služby v oblasti kryptoaktiv vydávat licence. Nově schválená legislativa a MiCA nejsou v žádném případě samospásným řešením a nastavení licenčního procesu ze strany centrální banky je tak dalším důležitým krokem na cestě k transparentnímu a férovému podnikatelskému prostředí. Pokud nebudou tržním subjektům kladeny do cesty nesmyslné překážky, můžeme k nám přilákat mnoho inovativních firem, která dají lidem práci, přispějí k růstu mezd, a ještě zde budou platit daně. To mimochodem s největší pravděpodobností vyváží výpadek daňových příjmů, na který upozorňovalo GFŘ.
Zadruhé, a to je pravděpodobně vůbec nejdůležitější změna, podnikatelé v odvětví kryptoaktiv získávají nově právo, aby jim banka zřídila bankovní účet. V současném nastavení totiž banky podnikatelům s kryptoaktivy účty nezakládaly nebo již otevřené účty rušily a jak je známo, bez bankovního účtu se v ČR nesmí podnikat. Celý ekosystém tak byl ze strany bank uměle škrcen. To se nyní mění, protože v rámci nového licenčního systému získávají tržní subjekty právo na zřízení bankovního účtu a nebudou tedy moci být znevýhodňovány oproti “tradičnějším” podnikatelům.
Co tyto změny znamenají pro budoucnost kryptoměnového trhu v Česku?
Schválené změny nepředstavují „konec zdanění kryptoměn“, jak naznačují jejich kritici a ani “velkou kryptoměnovou revoluci”, jak o nich referují jejich zastánci. Představují však soubor jasných a férových pravidel, která sjednocují kryptoměny s tradičními investičními nástroji. V kombinaci s MiCA pak jde o první výrazný krok směrem k regulovanému a transparentnímu kryptoměnovému trhu, kde Česká republika může i nadále hrát jednu z předních rolí a přibližovat se tak postupně hospodářské úrovni našich západních sousedů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
