Středa, 18. listopadu 2020, 18:00
Vystudoval hotelovou školu, původním povoláním měl být pracovník v pohostinství. Jeho současná práce je záchrana kostela sv. Anny v Sedleci u Karlových Varů. Získávání finančních prostředků, jednání se sponzory nebo oslovení umělců a pořádání benefičních koncertů je jen zlomek jeho pracovní činnosti. Vše Alois Kůrka zvládá i přesto, že je upoután na invalidní vozík.
Impulsem myšlenky záchrany kostela sv. Anny v Sedleci by Den památek
"Impulsem pro vznik spolku na záchranu kostela byl Den otevřených dveří v sedleckém kostele v rámci Dnů evropského dědictví, který se konal 11. září 2004. Byla to po letech první příležitost seznámit se se stavem této významné kulturní památky Karlovarska. To, co nás, návštěvníky uvnitř čekalo, všechny šokovalo. Propadlé klenby, strop i stěny kostela nasáklé vlhkostí od deště pronikajícího do kostela rozpadající se střechou a vytlučenými okny, všude suť, nánosy holubího trusu a po celém kostele poletovala hejna holubů, hnízdících na každé římse, každém trámu," vzpomíná Alois Kůrka, předseda spolku na záchranu kostela.
Údržba kostela je náročná jak finančně tak i pracovně
Kostel, přestože je z větší části nově opraven, vyžaduje neustálou údržbu. "Občas je třeba opravit protékající toalety, vyměnit prasklé žárovky, vyčistit okapové lapače nečistot (geigery), vyměnit nebo doplnit prasklou či chybějící střešní tašku. Samozřejmostí je úklid před každým koncertem," vypráví.
Všechny tyto práce zajišťují bezplatně členové spolku. "O údržbu se stará kostelník, úklid má na starost skupina dalších členek spolku pro záchranu kostela, které si říkají Kelišky," říká předseda spolku.
Lidé by se měli přijít podívat už jen na samotný kostel, který zaujme na první pohled
Jedná se totiž o největší jednolodní chrámový prostor v karlovarském kraji. "Dále jsou zde dvoukřídlé barokní varhany z poloviny 18. stol. Je to poslední velké dochované dílo významného plzeňského varhanáře Johanna Leopolda Rausche. Varhany sice stále hrají, ale jsou v havarijním stavu a jakmile se podaří získat prostředky, budou kompletně zrestaurovány," vysvětluje.
Další zajímavostí je deskový obraz Panny Marie Pomocné. To je kopie Cranachovy Pasovské Madonny. Kopií těchto obrazů bylo vytvořeno velké množství. "Ta sedlecká je unikátní tím, že v r. 1620 byla při bitvě na Bílé hoře nesena císařskými vojsky. Tento obraz je však do doby zrestaurování bočního oltáře Panny Marie Pomocné uložen v kostele v Rybářích," dodává předseda spolku.
Tou nejcennější památkou je však zázračná socha sv. Anny samotřetí (zobrazuje sv. Annu, Marii a Ježíška) z 2. pol. 15. stol. Stala se sochou milostnou, k níž putovaly dary věřících v takovém množství, že pražská konsistoř prohlásila dekretem 20. 4. 1694 kostel sv. Anny v Sedleci poutním. Socha byla zrestaurována a čeká na své umístění do právě restaurovaného hlavního oltáře.
Programu restaurování movitých kulturních památek
nebo programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, Program záchrany architektonického dědictví) nebo Havarijního programu se čas od času podaří získat. Také dotace z různých dotačních programů Min. kultury.
Mezi pravidelné poskytovatele dotací patří město Karlovy Vary a Karlovarský Kraj. "Na opravu střechy a věže jsme získali dotace z Česko-německého fondu budoucnosti, a to hlavně díky dlouhodobé spolupráci s původními německými obyvateli Sedlece, kteří naši žádost z tohoto fondu podpořili," dodává předseda spolku.
Další finanční prostředky na opravu kostela už získává pan Kůrka sám. Jsou to neustálé hodiny práce a jednání se sponzory, příprava žádostí o dotace, na kterých spolupracuje s vlastníkem objektu, Římskokatolickou farností Stará Role a jejím farářem P. Vladimírem Müllerem. Dalším způsobem získávání financí, které zabere nejvíce času, je pořádání benefičních koncertů. To obnáší oslovování umělců a uměleckých těles, zajištění propagace koncertu, zorganizování pořadatelské služby, vyúčtování akce nebo prezentace kostela na veřejnosti.
Kostel sv. Anny v Sedleci ale k pořádání pravidelných mší neslouží
Vzhledem k počtu věřících jsou kostely v Rybářích a ve Staré Roli svými rozměry vhodnější, mají vytápění a své vlastní faráře. "U nás se každoročně konají pouze štědrovečerní bohoslužby, které jsou do posledního místa zaplněné, a to lidmi všech věkových kategorií, věřícími i bez vyznání," povídá s úsměvem.
Spolek má zřízenou veřejnou sbírku na oprav kostela sv. Anny v Sedleci. "Návštěvníci mohou na opravu kostela přispívat v rámci benefičních koncertů, které se pořádají v kostele během celého roku," pokračuje předseda spolku Kůrka. Pokud nebrání koronavirová epidemie, uspořádá se tu ročně kolem 10 koncertů všech žánrů, Vystoupili zde soubory z celého světa, především z britských ostrovů, ale také z Ruska, USA, Austrálie, Skandinávie, Holandska či Německa. V kostele vystupují hudebníci jako např. houslisté Pavel Šporcl či Václav Hudeček, jehož letošní podzimní koncert byl kvůli zhoršené epidemiologické situaci zrušen.
Co byste vzkázal čtenářům pro tyto těžší dny?
"Rád bych všem, ale především seniorům, kteří jsou v této době nejohroženější, popřál mnoho zdraví, trpělivosti, a aby neztráceli naději. Osobně doufám, že pokud budeme všichni dodržovat současná omezující pravidla, situace se zlepší natolik, abychom mohli Vánoce, nejkrásnější svátky roku, strávit co nejlépe, tedy alespoň v kruhu rodiny a přátel. A pokud to situace dovolí, tak na Štědrý večer na shledanou v kostele sv. Anny v Sedleci," přeje Alois Kůrka
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
