pondělí 14. června 2021 Roland

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat.

Čeká nás krize, nebo růst?

Co nás čeká poté, co se alespoň dílčím způsobem vypořádáme s koronavirem? Bude to krize, nebo růst? Názory ekonomů se liší, pohledem personálních oddělení je zatím důvod k optimismu.

Autorem textu je firemní sociolog Vojtěch Bednář. Specializuje se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učí manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života. Více na koment.cz.

Pandemie koronaviru přerušila přirozený ekonomický cyklus. Než začala, prožívali jsme dlouho trvající a nebývalý růst. Očekával se pokles, případně krize, nicméně nikdo doopravdy nevěděl, co by tento pokles mělo konkrétně způsobit. Spekulovalo se o propadu odbytu pro automotive průmysl, na kterém je Česká republika závislá, výpadku zakázek v Číně, nastavení striktně restriktivní politiky v USA a nebo o tom, že Evropská Unie ještě více přežene svou environmentalistickou politiku.

Nestalo se nic z toho. Svět ale zachvátila pandemie a v ní se prakticky všechno zastavilo. Obchody, sport, služby, kultura jsou nejvíce viditelné symboly obětí pandemie, ale výrobní firmy situace poznamenala také. Pro mnohé tato doba přinesla nejistotu, narušení zavedených a roky budovaných řetězců dodavatelů a odběratelů, pro některé pokles zakázek. Skutečný dopad dnes ještě nedokáže nikdo kvalifikovaně odhadnout.

Pokud jde o zaměstnanost, pandemie ji zakonzervovala. Přestože část lidí do práce nechodila, a přestože došlo k narušení výroby, státní kompenzace fakticky udržovaly v práci i ty zaměstnance, kteří by za normálních okolností byli propouštěni pro nadbytečnost. Je zřejmé, že nepotrvají věčně, a i když se jedná o systémovém zavedení tzv. kurzarbeitu, mezi podnikateli nepanuje jednotný názor v tom, že bude v Českých podmínkách porovnatelně užitečný, jako v Německu.

Personální manažeři očekávají růst. Z nereprezentativní ankety na sociální síti LinkedIn vyplývá, že v otázce zaměstnanosti panuje optimismus, a optimismus znamená růst. Ovšem i ten může být jen krátkodobý.

V průběhu pandemie lidé (ale i firmy) odkládali spotřebu. Pokud se omezující opatření uvolní, budou nejspíše po krátkou dobu konzumovat více, než konzumovali před pandemií, nicméně i jim dojdou peníze. Stát, který v průběhu Covidu utratil astronomické částky bude muset spořit a velmi pravděpodobně také zvýšit daně. Každé zvýšení daní zpomaluje ekonomiku a ubližuje zaměstnanosti ať už proto, že ubírá zisk firmám a tím je nutí šetřit – na lidech, nebo tím, že zvyšuje celkové náklady na zaměstnance, takže zaměstnavatelé si jich mohou dovolit méně. Tím nejdůležitějším parametrem ale nebude výše daní v České republice, ale především situace v zahraničí.

Minimálně krátkodobě máme důvod být optimisty Většina pracovních míst nejspíše zůstane zachována a pokud se zdravotní situace opět nezhorší, čeká většinu z nás období spotřeby. Jak dlouho potrvá je ale na pováženou…nevíme. Osobně si myslím, že to nejlepší, co můžeme začít dělat už teď je v prvé řadě zvyšovat svou kompetenci, učit se novým věcem a zejména pro lidi, kteří pracují ve výrobním sektoru pak přemýšlet nad tím, kde jinde mohou případně najít své uplatnění.

Jaký je Vás názor? Čeká nás spíše krize, nebo růst? Napište do komentářů.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Denisa Albaniová

Štítky komentář, Vojtěch Bednář, koronavirus, zaměstnání, ekonomika

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.