Zálohy jsou jedinou cestou, jak vysbírat 90 procent obalů k recyklaci, říká manažerka Iniciativy pro zálohování

Proč je podle vaší iniciativy nevyhnutelné zálohování plastových obalů a plechovek? 
Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváříme. My Češi skvěle třídíme a jsme v tom velmi zodpovědní. Třídění ale ještě není recyklace. Současný systém neplní cíle a není schopen vysbírat 90 procent PET lahví, zatím se to žádnému evropskému systému nepovedlo. Navíc sesbírá pouze 26 procent nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50 procent sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 procent obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z PET lahví nové lahve a z plechovek nové plechovky.

To, že zálohový systém je jedinou cestou ke splnění evropských cílů sběru nápojových obalů, již potvrzuje také autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Podle jejího generálního ředitele Zbyňka Kozla je zavedení systému záloh nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 procent tříděného sběru do roku 2026, a proto ČR nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízení uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to, kolik plastových lahví sbíráme. Odkazuje tak na evropské nařízení o obalech a obalovém odpadu, na jehož znění se shodla Rada Evropské unie a Evropský parlament. To zavede podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 procent u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Finální hlasování v Evropském parlamentu se očekává 24. dubna. Tedy již skutečně není jiná cesta.

Nedokážeme stanovené cíle splnit i bez zálohování? 
Cíle nastavené podle nové legislativy splnit nedokážeme. Ani kdyby nová legislativa (tzv. PPWR) nebyla představena, platí, že Česká republika musí vysbírat 90 procent plastových nápojových lahví v roce 2029. Je otázkou, zda-li je současný systém schopen vysbírat toto procento. Navíc zde stále máme nápojové plechovky, kterých současný systém sběru sesbírá pouze 26 procent. Aby u obou materiálů dosáhl míry sběru 90 procent, bude to podle analýz ministerstva životního prostředí znamenat rozšíření takzvaných door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než 2 miliony. Bude potřeba doplnit koše na plast do více než 1,7 milionu domácností a pak je všechny svážet, navíc s velkým rizikem, že cíle stejně nebudou naplněny. Když k tomu přidáme necelých 200 tisíc žlutých kontejnerů, bude potřeba lahve a plechovky svážet ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně. Celkové provozní náklady odhaduje ministerstvo na minimálně tři miliardy korun ročně, o enviromentální stopě logistiky ani nemluvě. Na druhé straně, zálohový systém počítá s dostupnou sběrnou sítí – tato síť zrcadlí nákupní chování českých spotřebitelů a bude pro ně pohodlná. Je také z pohledu logistiky mnohem efektivnější. Z obchodů se naprostá většina lahví bude svážet slisovaná ze zálohového automatu, což je mnohem efektivnější než ruční sešlapávání. V zálohových systémech se tak vozí méně vzduchu, což opět celý systém zlevňuje. Ve všech fázích procesu tak zálohový systém funguje efektivněji než ten stávající.

Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 procent obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z PET lahví nové lahve a z plechovek nové plechovky.

Zkuste vypíchnout systém v zahraničí, který by mohl být pomyslným vzorem, jak by to mohlo fungovat i u nás? 
Naším primárním vzorem jsou severské a pobaltské země. Každá země je unikátní a my ve výsledku musíme i tu inspiraci přizpůsobit naším podmínkám. Nicméně například Norsko má dobrá řešení pro malé obchodníky. V Litvě mají relativně čerstvou zkušenost s přerodem starého systému v nový, s tím, že po zálohách se skutečně zlepšila recyklace i jiných materiálů než PET a zásadně se snížil littering. Ve Švédsku či Německu se zase můžeme inspirovat dlouhodobou koexistencí záloh se systémem třídění. Inspirací nám je samozřejmě také zálohový systém na Slovensku, který si vede velmi dobře a Slováci jsou se zálohováním spokojení. Slovensko je jednou z čerstvých zkušeností a můžeme se tak podívat vedle samotného fungování také na to, jak fungovala fáze implementace systému. A inspirovat se, i poučit.

Na Slovensku funguje systém dva roky. Dá se už po tak krátké době zhodnotit, jak se systém v praxi zatím osvědčil?
Slovenský systém je jednoznačně úspěšný. Zpětná míra sběru obalů k recyklaci byla již v roce 2023, tedy druhý rok po zavedení systému záloh, neuvěřitelných 93 procent. Slováci vrátili už více než 2 mld. zálohovaných nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Je tak vidět, že mají funkční systém s dobře nastavenou výší zálohy. Slovensko také potvrdilo, že zálohy na obaly umí účinně bojovat s odhozenými nápojovými obaly v přírodě. Ty už po roce fungování z přírody téměř zmizely, v průzkumech to potvrzuje 9 z 10 Slováků. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad v desítkách lokalit napříč Slovenskem. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 procenta a PET lahve 15 procent, loni v létě to bylo už jen 2,2 procenta plechovek a 3,2 procenta PET lahví.

V případě zavedení zálohování plastových obalů, jak by dále fungoval systém třídění „žlutými kontejnery“? 
Stejně jako funguje dnes, jen by se díky zmenšení obsahu materiálu ve žlutých kontejnerech až o čtvrtinu mohl snížit svoz žlutých kontejnerů a tím by systém mohl ušetřit nejen peníze, ale i CO² emise. Navíc každý máme zkušenost s přeplněným žlutým kontejnerem. I toto by se mohlo změnit díky úbytku objemu plastových lahví v popelnici.

Pokud by skutečně zálohování plastových obalů a plechovek začalo platit i v Česku, měl by být podle vás zpětný výběr v každém místě, kde lze nápoje v těchto obalech zakoupit? 
Je potřeba najít rovnováhu mezi dostupností sběrné sítě, která musí být pohodlná pro koncové spotřebitele, a efektivitou celého systému. Ve funkčních evropských systémech většinou fungují parametry odvozené od velikosti prodejní plochy obchodu, které oddělují obchody s povinností vykupovat a ty, kteří se kdykoli mohou do systému přihlásit dobrovolně. Nejefektivněji fungují systémy postavené na vracení do obchodu, a i podle našich průzkumu je obchod či benzínová pumpa přirozeným místem pro vracení i pro naše spotřebitele.

Jak by to fungovalo u trafik a malých samoobsluh, kde jsou minimální skladovací prostory?
Inspiraci lze hledat v zahraničních zálohujících systémech. U skladování existují řešení, která zabírají pouhý jeden metr čtvereční. Vnímáme ale fakt, že obchodníci budou muset řešit otázky jak skladových prostor, tak hygieny či časové dotace zaměstnanců. Přímé dodatečné náklady jim bude kompenzovat správce prostřednictvím manipulačního poplatku.

Zálohový systém ale může být výhodou i pro malé obchodníky. Spotřebitelům nabídnou službu navíc, což může vést k podpoře prodeje. Pokud spotřebitel přijde do prodejny vrátit lahve, většinou také nakoupí. Především v malých obcích spotřebitelé budou chtít vracet nápojové obaly ve svém blízkém obchodě, a ne jezdit do vzdálených míst. Zapojení co nejvíce malých provozů je důležité pro spotřebitele i samotné obchodníky. A protože zálohový systém bude kombinovat ruční a automatickou formu sběru PET lahví a plechovek, právě malí obchodníci mohou využít možnosti ručního sběru nápojových obalů s pomocí čtečky.

Kdo by zajišťoval svoz obalů?
Ve funkčních evropských systémech zajišťuje veškerou logistiku operátor. Často spolupracuje s externími partnery, v některých zemích i včetně řetězců, vždy však volí tu nejefektivnější variantu svozu. Je to lety ověřená praxe. Detailní logistickou studii ještě k dispozici nemáme, nyní proto nelze s jistotou tvrdit, jaká forma přepravy a pro jakou situaci bude u nás dávat největší smysl.

Jaká výše zálohy je podle vás ideální?
Záloha musí být dostatečně vysoká, aby motivovala k vracení nápojových obalů, ale zase ne příliš vysoká, aby spotřebitele neodradila od nákupu nápoje. Z průzkumů víme, že jako akceptovatelnou a zároveň motivující výši zálohy vnímají Češi 3 až 4 koruny. Navíc v ČR dlouhodobě dobře funguje záloha tři koruny u vratných skleněných lahví. Zálohu ve výši čtyř korun vnímám jako rozumnou.

Jak se v čase proměňuje pohled veřejnosti na myšlenku zálohování?
Tři čtvrtiny Čechů podporují zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Potvrdil to lednový průzkum společnosti Ipsos s tím, že chuť zálohovat je v ČR dlouhodobě vysoká, Čeští spotřebitelé na systému záloh oceňují především zajištění recyklace zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek, ale také snížení odpadu v přírodě či motivaci k ekologičtějšímu chování. Češi si stále více uvědomují, že kvůli stávajícímu systému končí nápojové obaly často na skládce, ve spalovně nebo v přírodě. Podporují řešení, které je zcela logické a zároveň ohleduplné k životnímu prostředí, a tím je opakované využití obalů ke stejnému účelu.

Je oprávněná obava, že se zálohováním plastových obalů přestanou lidé třídit ostatní materiály?
Není potřeba se takového efektu obávat. Naopak, uvolní se v kontejnerech místo na třídění, ale také v komunálním odpadu prostor pro jiné materiály, které lidé budou dál třídit. Dnes Čechy trápí přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich, to je každodenní realita, kterou každý z nás zná. Trápí více než 70 procent Čechů. Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale také v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit.