V Karlovarském kraji by mělo do roku a půl vzniknout stanoviště letecké záchranné služby (LZS), které tam dosud chybí. Pokud kvůli stavbě gigafactory skončí letiště v Líních v Plzeňském kraji, bude se muset najít nové místo pro vzlet vrtulníku LZS také v Plzeňském kraji. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl po jednání vlády. Základny chybí také ve Zlínském a Pardubickém kraji, které jsou pokrývané ze sousedních regionů.
Podle Válka je zajištění nového místa pro LZS v Plzeňském kraji jedním z úkolů, který je třeba vyřešit, aby bylo možné továrnu na baterie do elektromobilů na letišti v Líních vybudovat. "Upozornil jsem na nutnost mít toto všechno vyřešeno s dlouhodobým horizontem," řekl ministr.
Od toho, kdo poskytuje LZS v daném kraji se podle něj odvíjí například investice nemocnic do heliportů. "Jiná konstrukce heliportu v nemocnici je, pokud tam přistávají pouze civilní vrtulníky, jiná pokud i vojenské," dodal. Rozdíl v nákladech může být podle něj až 15 milionů korun.
Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy.
Původním záměrem před uzavřením současné smlouvy, který prosazoval i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), bylo zajištění letecké záchranné služby státním podnikem. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let. Roční provoz jednoho stanoviště stojí přibližně 43 milionů korun, provozovaná armádou a policií jsou dražší.
Podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 055 000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343 tisíc obyvatel a v Polsku 2 226 000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly v době epidemie covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
