čtvrtek 13. srpna 2020 Alena

Vyhněte se zprávám a katastrofickým scénářům, jezte vitamíny a soustřeďte se na sebe, radí rodina, která přešla koronavirus

Poslední týdny si budou rozhodně pamatovat do konce života. Tři členové domácnosti, jeden pozitivně testovaný na koronavirus. Pět týdnů plných opatrnosti, strachu, nudy a života za dveřmi. Naštěstí s veselým koncem. Viola, Honza a Eliška přečkali společně karanténu s koronavirem v domácnosti. A všem dalším radí, jak to zvládnout a přitom se nezbláznit.

Vše začalo, když se čtyřiadvacetileté Elišce udělalo špatně. Vrátila se z Prahy, kde studuje, bolela ji hlava, měla problémy s dýcháním. Spíše než na koronavirus, to s ní vypadalo na bakteriální zánět dutin.„Zavolala jsem proto své lékařce, popsala jí, jak se cítím a chtěla se domluvit, jak budeme postupovat,” vypráví Eliška. Obvodní lékařka usoudila, že půjde nejspíš o zánět dutin a řekla Elišce, aby se za ní stavila do ordinace.

Potíže s dýcháním, teplota v normálu

„Zánět dutin se opravdu potvrdil, dostala jsem antibiotika a vrátila se domů,” dodává Eliška. Jenže ani po pěti dnech užívání antibiotik neodpadla značná únava a bolest hlavy. K tomu se navíc přidal problém s dýcháním. „Dýchalo se mi velmi těžko. Stoupání do schodů bylo velmi náročné. K tomu jsem mírně kašlala. Zvýšenou teplotu jsem však neměla,” popisuje Eliška.

Podezření, že bojuje nejen s bakteriálním, ale i virovým onemocněním, zesílilo s překvapivou informací. „Volal mi otec, u kterého jsem byla na návštěvě, že jeho manželka má pozitivní test na koronavirus,” vysvětlila Eliška.

Jeden pozitivní, dva negativní

Okamžitě tak zavolali na hygienickou stanici a o několik hodin později u domu zastavila sanitka. Zdravotníci v ochranných oděvech odebrali Elišce vzorky. Výsledek věděli do druhého dne, byl pozitivní. „Byl to šok. V tu chvíli se mi hrozivě přitížilo,” popisuje matka Elišky Viola. 

Druhý den stála před domem sanitka opět, tentokrát pro vzorky Violy a Honzy, o čtyři roky staršího bratra, který přijel navštívit rodinu na víkend. Výsledek se dozvěděli o den a půl později: oba negativní. 

„Několik dní jsme byli ve společné domácnosti, samozřejmě bez roušek, a přesto jsme se nejspíš dílem štěstí nebo náhody nenakazili. Musím v tomhle Elišku pochválit. Přestože jí původně doktorka řekla, že má jen zánět dutin, chovala se velmi obezřetně,” dodává Viola.

My tři a korona

Poté se rozběhl koloběh telefonátů, které rozhodně nepatří mezi nejpříjemnější. „Ahoj, omlouvám se, ale jsem pozitivní na koronavirus, musíš se nechat otestovat.” Tuto větu musela sdělit všem lidem, se kterými se za poslední dny (vše proběhlo ještě před vyhlášenou karanténou a zákazem volného pohybu, pozn. red.) potkala. Včetně své obvodní lékařky. „Ta musela bohužel také do povinné karantény,” dodala Eliška.

V karanténě se pak společně s Eliškou ocitla i Viola s Honzou. V jedné domácnosti. „Čekalo nás několik týdnů, kdy budeme všichni společně v jednom bytě, ale zároveň jsme si museli dávat velký pozor na veškerý kontakt,” vypráví Viola.

„Museli jsme tomu uzpůsobit denní rutinu. Společně v místnosti jsme nosili všichni roušku. Každý používal pouze svůj ručník. Záchod jsme dezinfikovali po každém užití, stejně tak umyvadlo i sprchu. Obědy sice byly společné, ale ne u jednoho stolu. Na televizi se díval prakticky každý z jiného rohu místnosti a ovladač - pokud ho před námi používal někdo jiný - jsme vždy znovu dezinfikovali,” usmívá se Honza.

Všudypřítomný strach a opatrnost

Rodina trávila karanténu ve společném bytě, hrozba přenosu tak visela nad domácností neustále a strach byl všudypřítomný. „Člověk si tu hrozbu neustále uvědomuje. Nervy jedou naplno. Měla jsem strach o Elišku, aby neměla těžký průběh, o Honzu, aby to také nechytl, a pak samozřejmě o sebe,” svěřuje se Viola.

„Je zvláštní, jak v této situaci začne působit psychika. Když jsem se dozvěděla, že je Éla pozitivní, začalo mi být hrozně špatně a neopouštělo mě to celé týdny. Byla jsem neustále unavená. Ulevilo se mi až ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že jsme negativní,” popisuje Viola.

Přátelé a sousedi rodinu podrželi

Co naopak přináší rodině radost, je přístup okolí. „Prakticky od prvního momentu, kdy se přátelé a známí dozvěděli o našem stavu, nám vyjadřovali psychickou podporu a nabízeli pomocnou ruku. Zařídili za nás veškeré nákupy. Žádnou negativní reakci, výhrůžku či cokoliv podobného jsme nezažili,” usmívá se Viola.

„Já bych chtěl hlavně veřejně poděkovat Matesovi s Ondrou, kteří nám hned na začátku poslali Xbox a kupu her. Cením kluci, díky,” vyřídil si účty s úsměvem Honza.

Šťastný konec

Po třech týdnech společné karantény čekaly Elišku další testy. První vyšel negativně, dva dny poté i ten druhý. Pro Violu a Honzu se tím ovšem karanténa nezměnila. „Přestože byla sestra oficiálně negativní, mně a mamce automaticky najela další karanténa. Trvala přesně dva týdny ode dne, kdy Elišku podruhé testovali,” vysvětlil Honza. 

Happy end se naštěstí dostavil. I přes několikatýdenní soužití v jedné domácnosti k přenosu viru nedošlo. Viola i Honza měli testy na přítomnost koronaviru negativní.

Uzavřít se před zprávami, soustředit se na každodennosti 

Jaké poučení a praktické rady by si ze zážitků rodiny měl vzít každý, kdo by se v budoucnu dostal do jejich situace? „Pečlivě dbát na hygienu. Přemýšlet o každé činnosti,” říká Honza. Důležitá je také strava. „Snažit se udržet imunitu v co nejlepší kondici. Zdravě a kvalitně jíst, hojně doplňovat vitamíny, pít sodu,” doplňuje Eliška.

Všichni tři se pak shodnou, že nejzásadnější je snažit se udržovat v psychické pohodě. „To znamená přestat se dívat na zprávy. Nesledovat televizní ani internetové zpravodajství,” říká Viola. 

„Téma koronaviru jede 24 hodin denně a pokud slyšíte o katastrofické či smrtící situaci ve světě a přitom víte, že to, co nazývají zabijákem, máte ve své domácnosti, nejde se ubránit stresu. Je to hrozivě deprimující. Odřízněte se od světa venku a soustřeďte se jen na sebe a svou rodinu. A věřit, že to přejde,” uzavírá Viola.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky rodina, koronavirus, domácnost, karanténa

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.