Archeologové Muzea Karlovy Vary zkoumají na hradě Hartenberg v Hřebenech na Sokolovsku základy parkánových zdí. Ve čtyřech sondách se k výzkumu vrátili opět po roce. Podle archeologů je Hartenberg jedním z nejstarších hradů v karlovarském regionu.
„Letos jsme se zaměřili na parkánové zdi, původně to byl prostor mezi první a druhou branou. Ty zdi jsou ve velmi špatném stavu, drží terasu a jak se tam splavuje voda, tak je většina kamenů silně rozrušena. Celý svah respektive terasa se bude muset pilotovat. A pan majitel hradu chtěl vědět, jak je zdivo založeno, jak hluboko a hlavně na čem je založeno a jestli se nám podaří také zjistit, jak je to zdivo staré," vysvětlil archeolog Jiří Klsák.
Opěrné parkánové zdi zkoumali archeologové ve dvou sondách. Jedna je v místě dávno zaniklé první brány, dnes u místa vstupního kiosku. Druhá u druhé brány, tedy u vstupu na nádvoří. Jan Tajer, archeolog Muzea Karlovy Vary si myslí, že letošní výzkum přinesl to, co od něj majitel hradu Bedřich Loos i sami archeologové očekávali. „Průzkumy nám ukázaly charakter zdiva, v jenom místě dokonce jakési dvě fáze toho zdiva, které vypadá, že je z různé doby a různě stavěné, nicméně v základech jsou obě fáze propojené," řekl.
Třetí sonda sonda archeologů je na nádvoří. Tam se opakovaně zabývali osekanou skálou, která byla koncipovaná jako jímka na vodu s odpadovým kanálkem. „Dlouho dobu jsme pátrali, k čemu to mohlo sloužit, interpretace do dneška není jednoznačná. Je to umělé, to je jasné, mohlo to sloužit jako užitková voda," dodal Klsák. Považuje za zajímavý nález předělovací zeď středověkého původu u jímky na vodu na hraně skalního výchozu. Místa okolo jsou z minulosti dosypána a vrchní vrstva je valounová dlažba z 19. století.
Poslední, čtvrtá sonda je u jediné doložené bašty na zadní straně hradu. Bašta podle Klsáka ztratila svůj obranný smysl a v 18. století do ní prorazili vchod, aby sloužila jako vyhlídková. Vchod tehdejší majitelé zařadili do areálu zámku novým představeným zdivem, které práce archeologů odhalila a potvrdila.
Archeologové budou o poznatcích ze zkoumání základů hradeb i vrstev pod nádvořím uvažovat a teoretizovat. Jasno ale mají o původu jednotlivých nálezů díky středověkým střepům nalezeným v sondách.
Hartenberg byl využíván a obýván až do roku 1945. Po odsunu německého obyvatelstva ho začala využívat armáda coby administrativní objekt, nakonec sloužil jako sklad státních statků. Po ničivých požárech v letech 1985 až 1991 byl Hrad Hartenberg na pokraji zániku. S jeho záchranou se začínalo v roce 2000, kdy na zalesněném svahu stála jen torza zdí zavalená sutí. Hrad se postupně obnovuje a je pravidelným dějištěm mnoha oblíbených kulturních akcí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
