Přeshraniční spolupráce na česko-německém pomezí vznikla hned po revoluci a začala odspoda, od starostů obcí a jejich obyvatel. Spolupráce místních samospráv tak předešla mezistátní deklarace a stala se za více než 30 let běžnou součástí života v pohraničí, řekl starosta Boží Daru Jan Horník (STAN). Jako starosta horského města pracuje už od roku 1990, a byl tak u toho, když od hranic zmizeli pohraničníci a hranice se postupně stala jen čarou na mapě. A česko-bavorsko-saské pohraničí bylo v mnohém vzorem i pro zbytek země, míní Horník.
„Ohlédnu-li se dvacet a více let nazpátek, tak si myslím, že přeshraniční spolupráce fungovala velmi dobře. Okresy Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Tachov utvořily spolu s příhraničními částmi Saska, Bavorska a Durynska u nás první euroregion po revoluci, který minulý rok v Chebu oslavil 30 let od jeho vzniku. Velké problémy s přímou spoluprací obcí přes hranice bez vlivu centrálních složek státu měli tehdejší vládní politici, kteří si nedovedli představit, že obce budou na obou stranách hranice spolupracovat napřímo, aniž by o tom v Praze věděli. Mluvilo se tehdy o nezákonných aktivitách a dokonce i o protistátní činnosti," popisuje Horník začátky snahy obcí na obou stranách hranic vzájemně spolupracovat.
Tehdejší váhavost a zkostnatělost ve snaze využít přirozené blízkosti obcí na obou stranách hranice označil za myšlenkovou železnou oponu. „Jako Karlovarák jsem hrdý na to, že jsme u nás na západě pomohli protrhnout tuto oponu a ukázali zbytku republiky, kudy v budoucnosti povede jediná možná cesta jejího zahraničního směřování," říká božídarský starosta.
Program Euregio Egrensis, který Horník zmiňuje, funguje dodnes a jeho členy jsou desítky obcí v česko-německém pohraničí. A stále podporuje řadu hlavně sousedských akcí, na kterých se setkávají lidé z obou strany hranic, ale třeba také unikátní dopravní systém Egronet, který umožňuje levnou dopravu na území Česka, Bavorska, Saska a Durinska.
Zásadní změnu pak přinesl vstup Česka do Evropské unie před 20 lety a pro místní spolupráci pak vstup Česka do schengenského prostoru. Z hranic zmizeli policisté a celníci. Do té doby byl přechod hranic podle Horníka často malým dobrodružstvím. „Když se řidič konečně dostal v koloně čekajících aut k odbavení a po obligátní otázce: 'Kam jedete?', nechápajíc její logičnost, odpověděl: 'Přece do Německa', měl o zábavu minimálně na hodinu postaráno. Odstraněním pasových a celních orgánu z hranice jako by se otevřel pestrobarevný svět z předchozí totální šedi, což významně posílilo přeshraniční spolupráci nejen obcí, podnikatelských subjektů, různých spolků, ale i osobních kontaktů a poznávání celé škály nových možností spolupráce se svými přirozenými sousedy," popsal dlouholetý starosta přelom v přeshraničních kontaktech.
Nepřehlédnutelnou roli měly pro přeshraniční kontakty i dotace, které směřovaly na partnerské projekty. Město Boží Dar během doby jejich fungovaní například kvůli ochraně před požáry a pro zvládání kalamitních situací pořídilo novou požární zbrojnici a hasičskou techniku, čehož na německé straně využily i sousední obce Breitenbrunn a Oberwiesentlal. Tím se zvýšila soběstačnost v horském prostředí centrálního Krušnohoří, než dorazí posily z vnitrozemí. Investované finanční prostředky EU do česko-saského pohraničí pomohly uskutečnit třeba i první dvě etapy Cínové stezky pro cyklisty, pěší a běžkaře, jež jsou součástí krušnohorské hřebenovky.
Také z nich byla znovu postavena kaple sv. Jana Nepomuckého na Mílově a kompletně zrekonstruován kostel sv. Anny na Božím Daru, z velké části jsou opravené místní komunikace, tyto peníze pomohly nastartovat změnu hospodaření ve zdejších lesích, kde lesníci postupně nahrazují smrkové porosty původními smíšenými lesy. Samosprávy také vybudovaly návštěvnickou turistickou infrastrukturu, zakoupily rolby na úpravu běžeckých stop, vybudovaly inženýrské sítě a mnoho dalšího. „Je nutno dodat, že pro české pohraniční obce sousedící s Německem se jednalo a jedná o velmi hmatatelnou pomoc někdejším Sudetům, protože české státní orgány a vrcholní politici, a to včetně prezidentů, skoro vždy jen slibovali, jak těmto pohraničním regionům pomohou, ale za 30 let pro ně bohužel téměř nic konkrétního a především hmatatelného neudělali. Naštěstí to EU viděla jinak a místo slibů a planých řečí opravdu konala," řekl Horník.
Přesto ani dnes není přeshraniční spolupráce bezproblémová. „Jazyková bariéra je samozřejmě dost zásadní pro posílení přeshraničních vztahů, ale hodně se to již zlepšilo, proto si myslím, že největším problémem na obou stranách hranice jsou pořád hluboce zakořeněné různé byrokratické překážky a předsudky, které se jen těžko překonávají. Ale pevně věřím, že se je časem podaří odstranit, a i díky tomu se vzájemné vztahy nejen v česko-německém pohraničí v budoucnosti ještě v mnohém zlepší," dodal božídarský starosta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
