Nejslavnější česká fotografie vesmíru vznikla před sto lety, kouzlo dodal snímku prolétající bolid

Autoři | Foto Josef Klepešta, Říše hvězd (1923) | Zdroj Česká společnost astronomická

Legendární snímek „mlhoviny v Andromedě“ vznikl přesně před sto lety v noci z 12. na 13. září 1923. Podle odborníků sehrála v tomto případě obrovskou roli náhoda. Když astronom Josef Klepešta exponoval snímek, proletěl zorným polem dalekohledu jasný meteor, neboli bolid. Tím vznikla unikátní fotografie, která obletěla svět.

Mlhovina v Andromedě je staré označení, jedná se totiž o galaxii. Důkazy o tom publikoval americký astronom Edvin Hublle v časopisu The New York Times 23. listopadu roku 1924. Tedy více než rok po pořízení Klepeštovy fotografie.

Autorem slavného snímku je astrograf a zakládající člen České astronomické společnosti Josef Klepešta. Fotografie se stala naprosto ikonickou a lze ji najít ve všech odborných československých publikacích.

„Šlo o velkou náhodu. Tehdy osmadvacetiletý Klepešta fotografoval čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20 centimetrovým astrografem hvězdárny v Ondřejově galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie,“ přibližuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Na snímku jsou vidět hvězdy z naší galaxie Mléčná dráha. Zachycena je tam i jedna z nejbližších galaxií, Galaxie M31 v souhvězdí Andromedy vzdálená 2,5 milionu světelných roků od Země. „Naší galaxii je podobná svou velikostí, počtem hvězd a spirální strukturou,“ přibližuje Suchan.

Galaxie M31 a ta naše se k sobě podle odborníků přibližují a za zhruba 4,5 miliardy let se začnou spojovat a pravděpodobně vytvoří obří eliptickou galaxii. „Světelná čára na snímku je zachycený prolétající jasný meteor, tedy světelný jev odehrávající se v atmosféře naší planety,“ upřesňuje odborník.

Josef Klepešta byl významným českým astronomem a spoluzakladatelem České astronomické společnosti. V roce 1925 přišel s nápadem založení edice Knihovna přátel oblohy, ve které vyšla řada odborných publikací, katalogů a astronomických map. Klepešta edici financoval a zároveň část z prodeje putovala do pokladny společnosti na vydávání časopisu Říše hvězd. Zasloužil se také o výstavbu Štefánikovy hvězdárny. Po roce 1945 stál za nápadem nových hvězdných atlasů Antonína Bečváře, které se během krátké doby rozšířily do celého světa, spolupracoval s Astronomickým ústavem ČSAV a od poloviny roku 1965 až do své smrti pracoval na Hvězdárně a planetáriu hlavního města Prahy. Je po něm také pojmenována planetka (3978) Klepešta.

Ohodnoť článek

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky fotografie vesmíru, historie, Josef Klepešta, bolid, Česká astronomická společnost, pozorování vesmíru, výstava, mazhauz

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.