neděle 5. dubna 2020 Miroslava

Dlouhodobější omezení pohybu může vést k určitému rozvoji jiných oblastí, říká psychiatr

V České republice pokračuje nouzový stav a omezení pohybu. O tom, jak se tyto věci podepisují na psychice člověka a jak složité je najednou žít bez sportovního a kulturního vyžití jen v uzavřené domácnosti jsme si povídali s psychiatrem Karlem Moravcem. A jeho názory možná někoho překvapí…

Jak moc složité období z hlediska psychiky člověka je vyhlášení nouzového stavu nebo omezení pohybu?

Je to poměrně jednoduché. Člověk – homo sapiens sapiens – je komunitně žijící savec, který na nebezpečí reaguje podle vzorce útok nebo útěk. Vzorec má několik fází.

Protože jsme vysoce organizovaná společnost, omezení v jedné části spektra vede k rozvoji ( k útěku/útoku do) jiných oblastí. ( doma, v garáži nebo na zahradě se uklidí, vyhodí se zbytečnosti…psaní blogů, do diskusních fór, FB, Twitter, ..)

Na počátku je šok, pak přijde odmítání, protesty. Následuje smíření se s realitou a zaměření se na „ teď a tady“ (práce, peníze, potraviny, škola,…)

Koronavir je pro všechny neznámý a máme z něj všeobecně strach. Dá se nějak pocitu strachu předcházet? Mají lidé sledovat zprávy například z Itálie, Španělska nebo je raději nesledovat a věřit, že naše republika a zdravotnictví to zvládne?

Strach je fyziologická, normální reakce na něco cizího, v tomto směru navíc neznámého a hlavně neviditelného. Silně organizovaná společnost s sebou nese množství informací, které svou detailností, uvěřitelností a hlavně díky velkému množství samy o sobě vyvolávají strach a zesilují jej. Strachu nelze předejít, lze jej však optimálně zpracovat, smířit se (viz. výše). Po smíření, v rámci zaměření na teď a tady člověk vytváří nástroje na řešení situace. Jsou-li nástroje efektivní, míra strachu klesá. A naopak. Ke zdravotnictví pak mohu říci, že oproti jiným státům máme, přes všechny problémy, velmi hustou síť kvalitních zdravotních služeb. Medicína je v Česku lepší, než italská a španělská. Hlavně ale, máme náměstka Prymulu který ví, co dělá.  Důležité je, jak budou fungovat alfa samci. Každodenní změny v pravidlech na klidu nepřispívají, chrlení množství informací také ne.

Co rodiče, kteří musejí být zavřené s dětmi doma? Jak spolu komunikovat, jak odpočívat jeden od druhého? A je vůbec vhodné vysvětlovat dětem, že někde umírající stovky lidí?

Ano, někde umírají lidé, my se musíme postarat o to, aby nezemřeli naši blízcí. Rodiče a prarodiče. Rozvojem jiných oblastí – domácí škola, úklid v pokojíčku, ranní rozcvička,…komunikace se školou po internetu, mobilu, úklid, společné vaření a – hlavně hry. Člověče nezlob se, karty, šachy…

Jak složité je období omezení pohybu pro páry a to z hlediska například chybějících aktivit, sportů, kultury atd.

Řekl bych, že omezení pohybu je dar pro sexualitu párů (ale je to spíše otázka na Doc. Zvěřinu ze Sexuologického ústavu). Kulturu do značné míry nahrazuje internet a televize. Pro některé páry ale může být překvapivé zjištění, s kým vlastně žijí a proč.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo1 čtenářů

Autoři | Foto pixabay

Štítky děti, hry, karanténa, psychiatr, strach, nouzový stav

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.