Skutečnou celebritou a hvězdou tuzemských sociálních sítí i YouTube se letos stala Lucie Drozdová ze Sušice, známá pod jménem Šumavská houbička. Česko je národ nadšených houbařů a právě sympatická maminka dvou prcků prostřednictvím svých zábavných i naučných videí a fotografií inspirovala tisíce dalších lidí k návštěvě lesa ve všech ročních obdobích. Učila je hledat, poznávat i zpracovávat nové druhy hub. V březnu jsme našim čtenářům přinesli první velký rozhovor se Šumavskou houbičkou. A vzhledem k tomu, že letos jsme zažívali houbařské žně, Šumavská houbička pro Drbnu na závěr roku zhodnotila tuto výjimečnou sezónu.
Pro běžného houbaře to bylo letos na podzim v lesích úžasné. Jak jste si houbaření užívala vy?
Houbařská sezona byla skutečně velkolepá, což opravdu zaznamenal každý houbař. Ač to na začátku léta kvůli suchu nevypadalo úplně skvěle, tak se to pak neskutečně rozjelo a snad nikdo z lesa neodcházel s prázdným košíkem. I já sama jsem měla neuvěřitelné úlovky, co se týče hřibů. Už se stávalo, že těch hub bylo tolik, že je už nikdo ani nechtěl a odmítali mě, že mají sami dost svých úlovků. Takže špajz přetéká zásobami na zimu. Doufám, že příští sezona bude stejně bohatá.
Rostly letos všechny známé houby?
Osobně jsem neměla letos tolik křemenáčů jako minulý rok, ale bylo například hodně ryzců nebo muchomůrek červených, kdy se opravdu lesy červenaly. Také jsem je sbírala a zpracovávala jako velmi účinnou tinkturu na bolavé klouby. Bylo vtipné si představovat, jak asi budou lidé koukat, když mě potkají s košíkem plným muchomůrek. Nakonec jsem jednou potkala pána, který si samozřejmě nesl plný koš hřibů a ptal se poněkud nedůvěřivě, co to provádím s těmi muchomůrkami. Doporučila jsem mu ke zhlédnutí moje video, ve kterém připravuji tinkturu z muchomůrek a nakonec řekl, že také zkusí vyrobit mastičku, protože ho bolí klouby. Samozřejmě pořád důrazně zmiňuji, že je třeba být opatrný a skleničky s produktem z muchomůrek si pořádně označit. Ta tinktura je opravdu účinná, babička si ji pochvaluje.
Víte letos o nějakých otravách z hub?
Letos jsem nezaznamenala případy otrav. Hodně tomu ale pomáhá, že houby jsou velké téma, o kterém se hodně točí i píše a houbaři se tak neustále vzdělávají. Informací je hodně. Lidé mi psali, jestli jsem vyzkoušela mobilní aplikaci na určování hub. Sama nic takového nepoužívám. Nicméně jsem tu aplikaci nakonec také vyzkoušela. Jako jeden ze zdrojů by se to použít dalo. Dobře poslouží jako nasměrování k tomu, o jaký druh houby jde. Ale určitě bych to nebrala jako jediný zdroj informací, že bych to pak podle toho hned šupem dala na talíř. Mezi propagátory těchto aplikací nepatřím, spíše bych doporučila klasický atlas hub.
Zažila jste nějaké prvnonálezy hub?
Na podzim jsem měla krásný úlovek chřapáče kadeřavého, což byla pro mě houbička, která mi dlouho unikala. Byla velká náhoda, že se mi ho podařilo najít. Je to výborná jedlá houba a udělala mi velkou radost. Mohu si tak zase rozšířit svá místa o další druhy. Takové prvonálezy mi dodávají energii. Hodně dlouho jsem pátrala po vatovci obrovském, to jsou takové ty velké píchavky, obří bílé koule. Neměla jsem na ně vůbec štěstí, ale letos se konečně zadařilo. Narazila jsem na místo, kde jich bylo hned 15 pohromadě. Bohužel jsem přišla pozdě, ale teď už vím, kde jsou, to místo si ohlídám. Ale našla jsem i pár zdravých kousků. Je to takový „rostlinný smažák,“ opravdu to chutná jako sýr. Super houbička. Těch hub bylo ale letos spousta a lítalo toho do košíku opravdu hodně.
O vás je známo, že vyrážíte do lesa na houby i v zimě. Jak to teď v lese vypadá?
Na houby chodím pořád, takže i teď přes zimu. Samozřejmě se to omezuje jen na pár druhů hub. Najít můžeme například penízovku sametonohou, hlívu ústřičnou nebo jidášovo ucho. Pak rostou také léčivky, takže už se těším, až zase vyrazím na březovník obecný, zkusím také narazit na čagu sibiřskou. Pokud má člověk štěstí, tak také outkovka pestrá je skvělá léčivka. Z březovníku se stal doslova fenomén. Tím, že roste poměrně hojně, tak se lidé začali o tuto léčivou houbu více zajímat. Dokonce mi chodí zprávy, že ho mají naložený na tinkturu nebo že jej pijí jako čaj. Potěší to, protože není nic lepšího, než zdraví z přírody.
Viděl jsem vás vařit v přírodě...? To je nějaká nová móda?
Ano, začala jsem také zkoušet vařit venku, což je taková moje novinka. Něco si nasbírat a hned uvařit je zajímavé a chci se tomu dál věnovat. Vařím na malinké plynové bombičce, aby se to vešlo do batůžku. S sebou si berou do lesa pár základních ingrediencí jako je cibule, česnek, máslo, koření a pak se uvidí, co se najde. Hlavně jde o jednoduché a rychlé recepty. Přece jen je teď venku dost zima.
Když se s někým bavím o houbaření, řešíme otázku, zda houbu vytrhnout nebo odříznout. Jaký způsob doporučíte vy?
Opakování je matkou moudrosti. Je jedno, jestli houbu vytrhnete celou nebo uříznete nohu. Mykologové spíše radí tu houbu vzít celou, protože pak máme všechny znaky v ruce a nic nám nezůstane pod zemí. Z pohledu sběru si pak také přinesete zkrátka více hub. Po vytrhnutí ale důlek zakryjte. Ani odříznutí nohy tomu podhoubí neškodí. Škodí mu nadměrný sešlap, třeba když do lesa přijede opravdu hodně houbařů.
Máte nějaké nové houbové recepty a dočkáme se od vás někdy kuchařky?
V receptech jsem letos ubrala a více se věnovala sběru. Nicméně stále vedou recepty na omáčky, kulajdy, omáčka z lišek. Osobně mě nejvíc těší komentáře, že to lidé vyzkoušeli a že jim chutnalo. Strašně dlouho už si říkám, že bych udělala kuchařku a odkládám si stranou zajímavé recepty. Oslovila mě už také některá i nakladatelství, ale je to stále v procesu. Dávám si ale předsevzetí, že to někdy určitě dotáhnu do finále a kuchařka bude.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
