Sokolovská uhelná považuje daň z mimořádných zisků za nespravedlivou

Daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Zákon nyní čeká jen na podpis prezidenta. Příjmy z daně z mimořádných zisků mají podle vlády sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Daň má platit po dobu tří let od příštího roku do roku 2025, její sazba bude činit 60 procent. Některé dotčené firmy daň již dřív ostře kritizovaly a například Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského přesune kvůli dani z Česka do zahraničí svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami.

Pavel Tomek, předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, mimo jiné uvedl, že problém daně je hlavně ve zvoleném období pro srovnání mimořádných zisků, protože mezi lety 2018–2021 na tom byly energetické firmy špatně a potýkaly se s růstem cen emisních povolenek a s vysokými náklady na těžbu. „Sokolovská uhelná ukončovala pracovní poměry se stovkami zaměstnanců a vyplácelo se odstupné v řádu miliardy korun. Prováděly se odpisy řady zařízení opět v řádech stovek milionů korun. Tato období tedy rozhodně nemohou být považována za standardní a běžná," uvedl předseda dozorčí rady. Sokolovská uhelná a její sesterské společností SUAS GROUP budo podle něj čelit nejen dopadům daně do příjmů z výroby a prodeje elektřiny, ale také do příjmů z těžby hnědého uhlí, která z hlediska daně není rozhodnou činností. „Dále se jedná o úrokové výnosy z finančních prostředků, kterými společnost disponuje, a to jen díky vstřícné politice akcionářů, kteří si nechtěli vybrat v rámci dividendové politiky své finanční prostředky z majetku společnosti a zachovávali tyto finance ve společnosti hlavně za účelem naplnění plánovaných transformačních cílů, pro rozvojové projekty," píše v prohlášení Tomek.

Skupina Sokolovská uhelná měla vloni tržby přes 9,1 miliardy a skončila se ztrátou 96 milionů po zdanění. Samotná firma Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. měla tržby 6,6 miliardy a zisk 10 milionů. Společnost zaměstnávala po výrazné redukci v roce 2020 zhruba 1400 zaměstnanců. Na mateřskou firmu jsou ale navázané i její dceřiné firmy a také sesterská SUAS GROUP.

Pro Sokolovskou uhelnou daň podle Tomka přichází v době, kde se chystá mohutně investovat. „Jsme jedním z nositelů transformace, přeměny Sokolovska a celého regionu. Chystáme postupný přesun aktiv ze struktury jmění Sokolovské uhelné do nové rozvojové skupiny SUAS GROUP. Rozvojové projekty nemůžeme financovat jen z vlastních zdrojů, protože investiční objem je velmi značný," uvedl. Banky ale podle něj nejsou ochotné hnědouhelným firmám finance poskytnout. „Nepromyšlené a horkou jehlou ušité opatření, kterým windfall tax bezesporu je, nás ale nezastaví, i když významně komplikuje využití majetkového, technického a personální potenciálu stávající Sokolovské uhelné v nové skupině SUAS GROUP. A z financí, které byly spravedlivě očekávatelné a nesouvisející s výrobou elektřiny a určené na rozvojové projekty transformace, odvedeme 79 procent!" dodal Tomek.

Daň kritizovaly již dříve i odbory. „Návrh považujeme s kolegy za otevřený útok na těžební a energetické firmy. Na firmy, které působí v nejchudších krajích s největší nezaměstnaností, v krajích, kde jsou většinou největšími zaměstnavateli," uvedli odboráři v dopise podepsaném předsedou Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislavem Paličkou. Za neadekvátní považuje daň například i společnost Orlen Unipetrol, která v Česku provozuje mimo jiné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.