Kněží v plzeňské diecézi nabídnou před vybranými kostely všem lidem tradiční popelec. Sypání popela na hlavu je symbol nového začátku a naděje. Právě tu podle biskupa Tomáše Holuba teď všichni nejvíce potřebujeme. Popeleční středa je také vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Dnes bychom neměli jíst maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení.
„Sypání popela je něco, čím se po celá tisíciletí začínala příprava na Velikonoce. V této době, která je těžká a složitá, potřebujeme symboly. Je to symbol něčeho, co se nepovedlo, ale také symbol nového začátku. Je to symbol naděje a my kněží budeme 17. února čekat u vchodů do kostela, abych toto sypání popela nabídli každému, kdo bude mít zájem,“ uvedl biskup Tomáš Holub.
Lidé budou moci přijít na celkem 28 míst v Plzeňském i Karlovarském kraji. Seznam naleznete ZDE. Na Popeleční středu žehná kněz popel připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při obřadech Květné neděle. Poté uděluje věřícím popelec: každého označí popelem na čele a řekne: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš" nebo "Obraťte se a věřte evangeliu“. Název popelec pochází z 10. století, kdy se udílel kajícníkům na znamení pokání. Od 11. století byl popelec udělován v tento den již všem věřícím. Přijetí popele je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se svého hříchu.
Popeleční středa je dle křesťanství první den postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Protože jsou Velikonoce svátkem pohyblivým, i datum Popeleční středy je každý rok jiné.
Popeleční středa je dnem přísného půstu, nesmí se maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení. Z historie platí, že v tomto období už lidé dojedli maso ze zabijaček a ještě nepřišel čas mláďat koz, či beránků. Proto jedli většinou kaše, luštěniny, kysané zelí, moučná jídla, maximálně měli ryby čili jídla postní. Organismus se pročistil a dost si oddechl před blížícím se jarem, kdy se příroda probouzí do svého nového, vitálního cyklu.
Ve světské rovině na Popeleční středu vesnicích mládenci obřadně „pohřbívali“ basu, symbol masopustu a vesnických tancovaček. Protože tento den, kdy všechny ženy měly svátek, je nazýván také Škaredou středou. V tento den se také nepralo prádlo, protože by to ničemu nepomohlo a zůstalo by celý rok špinavé.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
