Energetické firmy i během současného nouzového stavu zaznamenávají nekalé praktiky podvodníků. Změnu by podle nich měla přinést vládní novela energetického zákona, o které by měli poslanci jednat už v úterý. Jen za minulý rok na Energetický regulační úřad přišlo na 13 tisíc stížností, za polovinou z nich stojí neférové jednání zprostředkovatelů, kteří v jednání s klienty používají nepřípustné nekalé a manipulativní praktiky. Proti jednání energošmejdů se ale lidé můžou v praxi bránit jen těžko.
Zoufalí klienti, kteří energošmejdům „naletěli“, se s žádostí o pomoc neobracejí jen na regulační úřad, ale často i na stávajícího dodavatele. Například společnost E.ON, jeden z nejvýznamnějších dodavatelů elektřiny a plynu v Česku, řeší každoročně několik tisíc takových případů. „Nejčastěji se na nás klienti obrací, když jim nový dodavatel nebo zprostředkovatel hrozí velkými pokutami. Pozorujeme také nárůst problematických smluv uzavřených po telefonu a velice aktivní jsou i aukční společnosti, jež lákají zákazníky na výhodné smlouvy, od kterých však klient často nemá reálnou šanci odstoupit bez hrozící pokuty i za desítky tisíc korun,“ vysvětluje Jan Zápotočný, člen představenstva E.ON Energie.
„Všemi případy se zabýváme a nabízíme zákazníkům pomocnou ruku, ale často jim nedokážeme účinně pomoci. Velmi bychom proto uvítali schválení novely energetického zákona, která zákazníky více chrání a poskytuje více možností, jak se nekalým praktikám bránit,“ dodává Zápotočný.
Vláda návrh novely energetického zákona proti takzvaným energošmejdům přijala v polovině loňského března. Některé oborové asociace v čele s Svazem obchodu a cestovního ruchu kritizují, že novela od té doby zatím neprošla ani prvním čtením ve Sněmovně.
„Vláda slibuje nový zákon proti energošmejdům už od roku 2018. Na jaře roku 2019 jsme se dohodli s ministerstvem průmyslu i se slušnými energetickými firmami, že je potřeba být co nejtvrdší, zakázat největší prasárny a také zavést přísné tresty pro ty, kteří zneužijí důvěru zákazníků,“ shrnul pro redakci Drbny prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Ten zároveň kritizuje dobu, která od slibu vlády uplynula. „Bohužel se příprava zákona velmi dlouho táhla a od léta 2020 leží v poslanecké sněmovně, aniž by jej poslanci začali projednávat. Tento týden mají znovu šanci a pevně doufám, že nepřijdou jen další výmluvy, jak na toto téma nebyl čas. Energošmejdi totiž během posledních měsíců krize naprosto ztratili zábrany a opakovaně se stávalo třeba to, že do domácnosti přinesli důchodcům roušky a nechali si podepsat "předávací protokol" – ovšem ve skutečnosti to byla plná moc na změnu dodavatele energií,“ dodal.
Novela proti energošmejdům by podle Prouzy měla obsahovat hned několik podstatných bodů. Zprostředkovatelé by se nově měli registrovat u Energetického regulačního úřadu, aby stát vůbec věděl, kdo podvodné smlouvy podepsal, a mohl tak účinně trestat podvodníky. Dále by měla obsahovat omezení platnosti plných mocí. Někteří šmejdi totiž zákazníky opakovaně bez jejich vědomí přeprodávají novým a novým dodavatelům. Také se mluví o omezení trvání smlouvy na maximálně tři roky, často totiž byly smlouvy třeba na deset let s vysokými sankcemi za odstoupení. Počítalo se také se zákazem nejčastějších nekalých praktik, jako byly třeba pokuty za zapůjčené LED žárovky nebo odstoupení z takzvaných aukcí.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na podzim řekl, že důvodem zpoždění je covidová agenda. I on několikrát označil legislativu proti energetickým šmejdům za nesmírně důležitou. Podvedených energošmejdy však kvůli odkládání legislativního procesu stále přibývá.
„V některých případech naši poradci řešili podvodné jednání, kdy se energošmejd vydával za doručovatele zásilky, například od vnoučat, a místo předávacího protokolu si nechal podepsat plnou moc k převodu energií, nebo přímo smlouvu,“ uvedl Petr Cupal z Asociace občanských poraden.
Podobných příběhů jsou tisíce, přesná čísla se navíc nedají zjistit, protože neexistuje centrální evidence, a navíc spousta lidí ani svůj případ nikam nenahlásí. „Základem proto zůstává nic nepodepisovat bez důkladného prostudování smlouvy a podmínek, klidně si vezměte čas na rozmyšlenou. Také doporučujeme se vyhnout uzavírání smluv po telefonu,“ vyjmenovává Martina Slavíková, vedoucí komunikace skupiny E.ON a dodává jeden z případů, který musel E.ON řešit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.