Jestliže den po 17. listopadu 1989 toho lidé v tisku o studentské demonstraci příliš nenašli, v dalších dnech už byla situace přece jenom jiná. Novináři se poměrně hojně věnovali údajné smrti vysokoškoláka Martina Šmída, ke které mělo dojít právě 17. listopadu.
Rudé Právo (20. listopadu 1989): „Příslušníci Veřejné bezpečnosti vyzývali pokřikující demonstranty k rozchodu, avšak hlas rozumu nebyl vyslyšen a agresivní jádro demonstrantů vyvolalo střet se silami pořádku. Došlo k šarvátkám, byli zranění na obou stranách. To vše se organizátorům této provokace zdálo na vyvolání vypjatých emocí málo. Proto byla dána do oběhu nepravdivá zpráva o smrti jednoho z účastníků této demonstrace. Přestože nebyla nijak ověřena, začaly ji okamžitě rozšiřovat jak nezákonné skupiny, tak některé západní sdělovací prostředky, a to přes opakovaná dementi příslušných čs. míst. V takto vyvolaném vyhroceném ovzduší začaly být v sobotu a v neděli organizovány v ulicích Prahy nové demonstrace.“
Tématu se věnovaly i následující články. Redaktor novin dokonce popisuje demonstraci 17. listopadu z vlastního pohledu: „Ke střetům a použití obušků docházelo, když konkrétní osoba kladla odpor při předvádění nebo zjišťování totožnosti. Ale mlácení a kopání do lidí, potoky krve, jak to líčili údajní svědkové v citovaných vysílačkách, jsem neviděl.“
O den později se v novinách objevily fotky z demonstrace, která se uskutečnila 20. listopadu. Z textů je evidentní, že nebylo možné situaci, která v zemi zavládla, přehlížet.
Svobodné slovo (21. listopadu 1989): „Takové davy lidí jako v pondělí v podvečer nepamatuje Václavské náměstí už léta. Víc než sto tisíc lidí se jich sem přišlo přihlásit k demokracii, ke svobodě, k humanismu a vyslovit nesouhlas s metodami neslučitelnými s myšlenkami socialismu.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.