Je český česnek opravdu nejlepší, nebo jde jen o marketing?

Bez česneku se neobejde žádná ze světových kuchyní. Nepostradatelný je pro Čínu, Itálii nebo Španělsko. Velmi oblíbený je také u nás, o čemž svědčí i jeho spotřeba: podle posledních údajů z roku 2018 Češi za rok zkonzumovali zhruba 9000 tun česneku, ale sklidili pouze 2624 tun. Rozdíl mezi tuzemskou produkcí a spotřebou tak vykrývá dovoz, nejčastěji právě ze Španělska, Itálie, Egypta a také Číny.

„Zájem zákazníků o český česnek citelně roste. Sháňku po něm posílily i obchodní řetězce, které jej v reakci na spotřebitelský trend nabízejí a často prezentují jako zvlášť kvalitní zboží a jeho domácí původ zdůrazňují. S příchodem čerstvé česnekové sklizně jsme se rozhodli ověřit, zdali je tento předpoklad pravdivý,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Na konci srpna, kdy nákupy probíhaly, se do testu podařilo získat 8 českých, 5 španělských, 2 italské a 2 čínské vzorky. S čínskými byly z hlediska nákupu největší problémy – zatímco zbylé vzorky byly vícestroužkové, v případě vzorků z Číny byly k dispozici jen speciální jednostroužkové, které bohužel co do síly štiplavosti nejsou plně srovnatelné s ostatními.

Česnek byl v testu hodnocen z hlediska intenzity štiplavosti, obsahu pesticidů a nežádoucích těžkých kovů. Štiplavost česneku laboratoř zjišťovala mimo jiné měřením koncentrace alliinu – výchozí látky pro vznik typických štiplavých sloučenin. Podle odborné literatury se jeho množství v česneku pohybuje od 0,2 do 2 %. Do tohoto rozpětí se vešly všechny vzorky testu. Koncentrace alliinu se u nich pohybovala od 0,6 % (6 g/kg) u čínského česneku značky Best From Nature po 1,47 % (14,7 g/kg) v případě španělského zástupce značky Ajos Bony. Když se zprůměrovaly jednotlivé česnekové „národnosti“, tak největší obsah alliinu měly italské vzorky (12,9 g/kg), následované španělskou (12,7 g/kg), českou (10,7 g/kg) a jednostroužkovou čínskou (7,2 g/kg) produkcí.

Druhá část testování se zaměřila na chemickou bezpečnost vzorků. Laboratoř zkoumala přítomnost těžkých kovů, a to kadmia, olova, arzenu, rtuti, mědi a chromu, a přinesla dobré zprávy. Arzen, chrom a olovo vzorky neobsahovaly vůbec. Měď a rtuť se sice našly u všech testovaných, ale aktuální legislativa jejich výskyt v česneku nijak nelimituje.

Posledním sledovaným těžkým kovem bylo kadmium, jehož obsah je v zelenině limitován. Objevilo se jen u pěti vzorků (tří českých a obou čínských), ale i v těchto případech představovalo množství obsaženého kadmia maximálně polovinu povoleného limitu. Nejvyšší hladinu kadmia laboratoř zjistila u čínského vzorku značky Touch of China, který proto dostal uspokojivé hodnocení. Všechny zbylé vzorky odešly nejhůře s dobrým výsledkem.

Závěrečnou zkouškou, kterou česnek musel projít, bylo prověřování přítomnosti sedmi set různých látek proti škůdcům.

„Výsledky můžeme označit jedním slovem za vynikající, na rezidua pesticidů jsme narazili pouze u tří vzorků: španělských česneků prodávaných pod značkami Albert/Albertova tržnice a A.Net a české značky Český česnek. Ve všech třech případech jsme našli po jednom pesticidu, vždy se jednalo o povolené látky a jejich koncentrace dosáhly nejvýše na desetinu povoleného limitu. Ve zbylých čtrnácti vzorcích laboratoř žádné pozůstatky nenalezla. Testy tak potvrdily, že i česnek z Asie dokáže vyhovět evropským požadavkům,“ uzavírá Hoffmannová za dTest.