Zajímavá čísla zveřejnil minulý týden Český statistický úřad. Nejistá situace podle aktuálních údajů vedla v druhém čtvrtletí k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, což způsobilo mimo jiné historicky největší míru úspor domácnosti. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně tato čísla ukazují, že krizi, o které se nyní mluví, máme kvůli strachu a ne kvůli poklesu příjmů. Díky státním programům se totiž příjmy domácností oproti loňsku dokonce zvýšily o 0,3 procenta.
Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta. „Lidé neutrácejí nikoli proto, že by neměli peníze, nýbrž proto, že neví, jaká další omezení stát připraví. Zato ví, že budou muset jednou zaplatit státní dluhy. Tak i na ně raději spoří,“ shrnul Petr Bartoň. Ekonomové tento jev, kdy lidé spoří, aby měli čím zaplatit státní dluhy vyššími daněmi, popsali již před 200 lety.
V tom se liší propad spotřeby od propadu výroby. Propad výroby byl významně způsoben státní karanténou, která nejen že mnoho provozů zavřela, ale dalším kvůli uzávěru vypadly dodávky surovin a podobně. Odehrál se takzvaný nabídkový šok. Pokles spotřeby domácností a růst úspor však omezeními příliš vysvětlit nelze.
„Skutečně uzavřené byly obchody maximálně jen několik týdnů, a kdyby netrvala nejistota a strach z budoucích kroků státu, tak by lidé spotřebu velkou měrou „dohnali“ a nenarostly by tolik úspory. Jistě, lehce by se změnila struktura spotřeby, tři týdny v hospodě nevypitých piv se dohánějí hůře, ale například v hobbymarketech jsme viděli, že spotřebitelé zameškanou spotřebu více než doháněli,“ doplnil Bartoň.
Situace má podle něho jednoduché vysvětlení „Ekonomická role státu v takové situaci je spíše v upokojování než v dalším strašení uzavírkami. Když navíc stát oznamuje na příští rok zadlužení podobné tomu letošnímu covidovému. Spotřebitelé vidí, že deficit nemá jít na to, aby jim pokryl případné výpadky příjmů, ale na státní zakázky. A tak mají z budoucnosti ještě větší strach, než by měli při nižším státním deficitu,“ uzavřel.
Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že dosud nejvyšší úrovně dosáhl dluh v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy byl 1,92 bilionu Kč. "Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám. Nyní jsou důvodem růstu trvalejší faktory. Klíčovou příčinou je pochopitelně dopad vládních protipandemických opatření a zhoršení celkové ekonomické situace," uvedl.
Foto pixabay.com | Zdroj Natland, ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
