Ukrajinci v Karlovarském kraji pracují ve stavebnictví, službách i strojírenství

Podle ředitelky KHK KK Lenky Mansfeldové tvoří lidé z Ukrajiny velkou část pracovníků ve stavebnictví, v logistice a cestovním ruchu. "Stavebnictví je jedno z odvětví, které si již neumíme bez pracovníků z Ukrajiny představit. Hrubé stavební práce a zedničinu zajišťují z 50 procent ukrajinské společnosti. Ve stavebnictví je momentálním limitem nedostatek pracovní síly, takže by trh zvládl absolvovat ještě více zahraničních pracovníků," uvedla. Lidé původem z Ukrajiny tvoří také 10 až 15 procent strojařů. Propad podílu ukrajinských zaměstnanců se projevil například v některých zdravotnických zařízeních, i když třeba v krajských nemocnicích podíl ukrajinských zaměstnanců roste.

Napříč odvětvími se společnosti shodují, že pracovníci z Ukrajiny mají stále vyšší finanční nároky. Často i mírné zvýšení platu vede k tomu, že zaměstnanec přestoupí do jiné firmy. To je i jeden z důvodů, proč o Ukrajince přestaly mít zájem některé nemocnice. Náklady na přípravu lékařů a zdravotních sester ze zemí mimo EU jsou vysoké a pro nemocnice je nevýhodné, když takový zaměstnanec pro krátké době odejde za jinou nabídkou.

Od počátku migrační vlny z válkou zasažené Ukrajiny se uprchlíci začali uplatňovat v lázeňství. "V našem regionu v lázeňských provozech zaměstnáváme pracovníky z Ukrajiny zejména na pozicích obslužného personálu v restauracích a jídelnách, pokojských a pracovníků úklidu všeobecně. V poslední době se snažíme o to, abychom je měli přímo ve stavu zaměstnanců. V první vlně po vypuknutí války na Ukrajině se jednalo zpravidla o agenturní zaměstnance," uvedl pro garant sekce lázeňství v KHK KK Josef Ciglanský.

"Nehovořil bych v našem případě o závislosti oboru. Ale pomoc pracovníků z Ukrajiny je významná. Pozitivní je, že ve většině případů jsou schopni velice brzo ovládnout komunikaci v češtině. Pracovní trh se neustále vyvíjí, my zaměstnavatelé na to musíme umět reagovat," dodal.

Karlovarská krajská nemocnice (KKN) evidovala k 1. lednu 2022 celkem 31 zaměstnanců z Ukrajiny. K 1. lednu 2026 jich v obou nemocnicích, v Karlových Varech i v Chebu, působí již 76, což představuje nárůst o 145 procent. Nejvýraznější nárůst eviduje KKN u nelékařského zdravotnického personálu, zejména u zdravotních sester, kde se počet zvýšil z pěti na 26. Počet lékařů příchozích z Ukrajiny vzrostl z 21 na 38. "Všichni ukrajinští kolegové dnes tvoří přibližně 3,9 procenta z celkového počtu zaměstnanců," uvedla mluvčí KKN Markéta Singerová.

Zdravotníci z Ukrajiny se podle ní stali stabilní a plnohodnotnou součástí týmů. "Jejich zapojení pomohlo posílit personální stabilitu nemocnice v období, kdy je zdravotnictví dlouhodobě pod tlakem nedostatku odborného personálu. Vnímáme je jako kolegy, kteří přinášejí nejen odborné zkušenosti, ale také vysokou míru motivace a pracovního nasazení," doplnila Singerová. KKN se podle ní dlouhodobě snaží vytvářet podmínky pro profesní rozvoj i jazykovou integraci pracovníků z Ukrajiny.

Obecně ale většina Ukrajinců pracuje na méně kvalifikovaných pozicích bez ohledu na své původní vzdělání. Například v Ostrově žije podle starosty Pavla Čekana (nez., za Místní) zhruba 200 lidí z Ukrajiny. Na městském úřadě už několik let zajišťuje úklid starší manželský pár ze samého východu země, podle Čekana je žena lékařka a muž přírodovědec, oba vysokoškoláci. "Jsou pečliví a velmi spolehliví, bydlí v pronájmu, nemají žádné podporované bydlení," dodal starosta.