Klub přátel Karlových Varů zahájil sbírku na obnovu sochy Poutníka, která stála od roku 1912 v lázeňských lesích nedaleko dnešní rozhledny Diana. Po druhé světové válce ji ale lidé povalili a rozlámali, protože byla, podobně jako další sochy ve městě, připomínkou německého odkazu původních obyvatel města.

Překvapení byli policisté v Nejdku na Karlovarsku, když jim pětaosmdesátiletá seniorka přinesla předmět, dle jejích slov starý „dělobuch“ zřejmě z druhé světové války.

Děti z Ukrajiny tvoří i čtyři roky po začátku ruské agrese velkou část kolektivů na některých školách ve městech v Karlovarském kraji. Žije v něm aktuálně podle dat ministerstva vnitra zhruba 13 500 ukrajinských uprchlíků. Podle představitelů některých měst v regionu to s sebou i po letech přináší úskalí, hlavně v kapacitě škol, zajištění pedagogů a jazykové bariéře.

Pracovníci z Ukrajiny se v Karlovarském kraji stali v posledních letech významnou silou na trhu práce. Obsadili místa zejména ve stavebnictví, v lázeňství a ve službách, v logistice, ale třeba i ve strojírenství nebo zdravotnictví. V Karlovarském kraji v současné době žije podle dat ministerstva vnitra zhruba 13 500 ukrajinských uprchlíků. Ačkoli většinou zastávají méně kvalifikované pozice, v řadě oblastí vyplňují díry na trhu práce, které bylo obtížné obsadit českými pracovníky. Firmy, které jsou sdruženy v Krajské hospodářské komoře Karlovarského kraje (KHK KK), uvádějí, že jsou Ukrajinci už také více sebevědomí a hledají si práci podle nabízeného výdělku.

Mladá Ukrajinka Anna Abramchuk je v Jihlavě známou osobností. Přestože je stále ještě teenagerka, zajímá se o politiku, angažuje se v dobrovolnictví a pomáhá ukrajinské komunitě. Novoroční proslov Tomia Okamury mířený proti Ukrajině nenechala bez reakce a nyní její jméno znají lidé po celé republice. „Mám tady spoustu přátel a přála bych si jim po skončení války ukázat Ukrajinu jako krásnou zemi, kterou známe my,“ říká v rozhovoru pro Jihlavskou Drbnu.

Chebské nádraží, které bylo za druhé světové války zničeno, prodělává druhou obnovu. Po rekonstrukci kolejiště a nástupišť je v plánu Správy železnic (SŽ) i renovace památkově chráněné výpravní budovy. Začít by měla zřejmě v roce 2026, bude ale záležet na tom, jestli budou peníze. Původní secesní budova nádraží stejně jako prakticky celé kolejiště bylo zničeno při náletu spojeneckých letadel 8. dubna 1945. Novou podobu získalo nádraží v Chebu v roce 1962 a v posledních letech podstupuje zásadní modernizaci za stovky milionů korun.

Maryna s rodinou uprchla z Charkova a po náročné cestě do Lvova dorazila do Prahy. Díky pomoci dobrých lidí a spolku „Dětem Ukrajiny“ našla rodina nové příležitosti a naději. Cesta za adaptací však nebyla jednoduchá.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

Podmínku za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci dnes potvrdil odvolací Městský soud v Praze aktivistovi Jaroslavu Popelkovi. Kromě čtyřměsíční podmíněného trestu se zkušební dobou na rok a půl mu stvrdil také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Kvůli podobným incidentům v době ruské invaze na Ukrajinu padly hlavně podmínky už v předchozích měsících. Přehled těch nejznámějších rozsudků vynesených v souvislosti s nenávistnými výroky nebo činy kolem války na Ukrajině přináší Drbna.