V Chebu dokončili solární sušárnu kalů z čistírny odpadních vod

Autoři | Foto Chevak

V Chebu představili novou solární sušárnu kalů z čistírny odpadních vod. Zařízení, které je teprve třetí v Česku, umožňuje díky slunečnímu záření výrazně snížit vlhkost kalů, které vznikají při čistění vody, a tím také snížit náklady na jejich přepravu a skládkování. Společnost Chevak, která provozuje vodohospodářská zařízení na Chebsku, do stavby solární sušičky investovala téměř 90 milionů korun s DPH, 85 procent činila evropská dotace, řekl novinářům předseda představenstva Chevaku David Bracháček.

V České republice se vodárenské kaly skládkují. Znamená to, že čistírny odpadních vod platí za skládkování, ale také za dopravu kalů, kterých jsou tisíce tun ročně. Sušárna, jež sníží objem kalů o vodu, kterou obsahuje, tak výrazně sníží množství kalu, který se musí na skládku odvézt. Kromě snížení nákladů jde podle Bracháčka i o příznivý dopad na ekologii, protože se také sníží potřeba nákladní dopravy.

"My tady máme, z oblasti Chebu a Aše, zhruba 4500 tun kalů ročně, pro představu je to nějakých 12 tun denně, čili 500 kilogramů za hodinu. A to se tady zpracuje, to je ten vylisovaný kal. My ho tady v podstatě odpaříme, 60 až 80 procent té vlhkosti se odpaří a k tomu nám pomůže zdarma sluníčko, a potom vozíme až tu sušinu na skládku," popsal základní princip fungování solární sušárny Bracháček.

Sušárna jsou dvě haly o šířce 12 metrů a délce 125 metrů. Na jedné straně se do nich nasypou vlhké kaly, speciální mechanismus kaly prohrabuje a postupně posouvá, zatímco uvnitř haly dochází zároveň k ohřevu vzduchu a odpařování. Na druhém konci haly je pak možno odebrat kaly s podstatně nižší vlhkostí.

První solární sušárnu zprovoznili v Mariánských Lázních v roce 2022. Investorem byla stejně jako v Chebu společnost Chevak, která tak nyní provozuje dvě ze tří takových sušáren v Česku. Třetí byla nedávno otevřená v Litovli na Olomoucku.

Chebské haly na sušení kalu jsou takzvaně hybridní, to znamená, že jsou schopny provozu i za nepříznivého počasí, kdy slunce tolik nehřeje. Je možné vzduch uvnitř ohřívat i teplem z kogenerace, které vzniká při čištění odpadní vody. Úsporná řešení byla použita i při samotné stavbě, kterou prováděla metodou Desing and Build (projekt a stavba) společnost STRABAG. Použila recyklované materiály a třeba na úpravu základní betonové desky hal použila dálniční finišer, který zkrátil dobu pokládku betonu z týdnů na několik dní.

Protože se stále zpřísňují evropské předpisy ohledně provozování čistíren směrem k jejich energetické neutralitě, ani výsledný vysušený kal nemusí v budoucnu v plném objemu mířit na skládku. Existují už i prototypy pyrolýzních technologií, které umí bez přístupu vzduchu odpad rozložit a energeticky využít. Další možností, která je blíže realizaci, je možnost použít kal pro pěstování, ne sice potravinových surovin, protože kaly mohou obsahovat i zbytky například léků nebo jiných nebezpečných látek, ale třeba pro pěstování květin.

Ohodnoť článek

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky ČR, voda, odpady, služby, Cheb, evropské fondy

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.