Sobota, 19. srpna 2023, 15:56
Ruční mlácení obilí nebo předení na kolovratu si dnes mohli vyzkoušet návštěvníci hrázděného statku Milíkov na Chebsku. Místní usedlost dnes pořádala dožínkové slavnosti. Na programu nechyběly ukázky tradičních řemesel a prací, prezentace historické zemědělské techniky či komentované prohlídky hrázděného statku, který prošel před několika lety rozsáhlou obnovou. Tradiční akce se i přes vysoké venkovní teploty zúčastnily desítky lidí.
Pořadatelé si pro návštěvníky připravili ukázky tradičních řemesel a prací, které se vázaly v minulosti k životu na hospodářství. Šlo například o pletení košíků, výrobu štípaných šindelů či pletení chebských punčoch. Letošní novinkou byla ukázka soustružení dřeva na ručním soustruhu nebo prezentace drobných domácích zvířat. Návštěvníci mohli vidět například holuby, kteří se v minulosti na Chebsku chovali ve velkém.
Lidé si na statku mohli vyzkoušet také předení ovčí vlny na původním kolovratu. „Je to kolovrat, který byl u nás doma. Nikdy na něm nikdo nepředl a postupně se rozpadal. A když jsem se naučila příst, tak mi ho manžel zprovoznil a já jsem mu vdechla druhý život a znova přede," řekla Jaroslava Návratová, která se narodila v Milíkově. Práce na jednošlapkovém kolovratu podle ní není lehká. Naučit se na něm příst trvá i několik měsíců.
Dožínky jsou jednou z nejstarších domácích i světových lidových tradic. Jejich smyslem byla oslava ukončení sklizně obilí, které zajišťovalo obživu na další období, a poděkování za štědré dary poskytnuté přírodou. Většinou se odehrávaly na statku hospodáře, který měl povinnost žence pohostit a radovánky chasy zaplatit.
„Dožínky se udržovaly velice dlouho. V takovém širším rozšíření se udržovaly v 50. a 60. letech, do půlky 70. let určitě. Pak už to pomaličku na těch vesnicích začalo odumírat, nebo se to nazývalo jinak, slavilo se spíš posvícení, nežli se slavily dožínky. A pak se dožínky ve velkém začaly objevovat po roce 1990," řekla ČTK etnografka chebského muzea Iva Votroubková.
Hrázděný statek č.p.18 je významnou památkou lidové architektury na Chebsku. V roce 2008 ho zakoupil Karlovarský kraj od soukromého majitele a o pár let později na něm začaly rekonstrukční práce. V první etapě byla opravena stodola a následně v roce 2016 kůlna. V roce 2017 byl statek pro veřejnost uzavřen a začaly stavební úpravy obytného stavení a domečku v místech původních samostatných chlévů, který dnes slouží jako pokladna. Projekt rekonstrukce areálu zhruba za 25 milionů korun byl financován z evropských dotací a z prostředků Karlovarského kraje.
Usedlost se nyní těší mezi místními i turisty velké oblibě. Letos ji hojně navštěvovaly také školy z celého kraje. V plánu je na statek pořídit ještě repliku roubeného špýcharu, který býval součástí statků na Chebsku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
