Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat označení European Heritage Label (EHL - Značka evropského dědictví). Organizace Post Bellum ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj připravila projekt v rámci udržitelného cestovního ruchu, který je zaměřen na místa, odkud byly v kritických dobách šířeny necenzurované informace nebo odkud byla svoboda slova naopak potlačována. A jedním z takových míst je i vysílač Klínovec, který se v roce 1968, po okupaci Československa, stal také místem vzdoru a boje o svobodu slova.
„My jsme na Božím Daru uspořádali kulatý stůl, na kterém se sešli místní lidé, pamětníci tehdejších událostí. Ten příběh nám doslova spadl z nebe," řekla novinářům Zuzana Rejchová z karlovarské pobočky projektu Paměti národa, který je součástí Post Bellum.
Vysílač Klínovec byl dříve v "zakázaném" vojenském pásmu a byl pod stálým vojenským dohledem. Zásadní událost, kdy se toto místo stalo svědkem boje o svobodu slova a šíření necenzurovaných informací, se odehrála v srpnu 1968, kdy sem dorazila okupační vojska. Ozbrojené jednotky požadovaly okamžité vypnutí a ukončení provozu vysílače. Díky hrdinskému činu tehdejší obsluhy vysílače Petra Kováře a Miloše Vyhnala se podařilo po čtyři dny tajně udržet vysílání Československého rozhlasu a šířit ze záložního zařízení v hotelovém pokoji aktuální a pravdivé informace o tom, co se v zemi děje. Vysílání bylo ukončeno rozstřílením veškerého vybavení – trafostanice i kontrolního zařízení, obsluze se naštěstí podařilo uprchnout a schovat se. Tím si pravděpodobně zachránili život.
Karlovarský kraj, podobně jako další kraje podél tehdejší železné opony, byl známý spíše tím, že zde byly rušičky zahraničních stanic. Příběh z Klínovce ale dokládá, že i zde byli lidé, kteří se tehdejšímu režimu dokázali vzepřít.
Jedním z hlavních cílů projektu "Zapojení místních komunit v přípravě na certifikaci European Heritage Label" je připravit památná místa ve všech krajích spojená s bojem za svobodu a demokracii na získání významné certifikace EHL. Projekt zahrnuje výběr a prezentaci těchto míst, přičemž klade důraz na aktivní zapojení místních komunit do celého procesu. „Díky setkání u kulatého stolu na Božím Daru se podařilo získat zajímavá svědectví, archivní dokumenty a zahájit diskusi, jak místo dále rozvíjet a jak téma připomínat především mladé generaci,“ doplnil ředitel pobočky Paměti národa Karlovarský kraj Lukáš Květoň.
Míst, která nesou označení EHL, je v České republice zatím poskrovnu, konkrétně osm. Většina z nich připomíná spíše vzdálenější historii, jde o kláštery, které byly centrem vzdělanosti zejména ve středověku a podobně. Jedna památka s označením EHL je i v Karlovarském kraji, a to Zámek Kynžvart, který byl místem významných diplomatických setkání v 19. století
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
