Chmurný konec veterinárních pohotovostí, majitelé mazlíčků musí jezdit pro pomoc přes hranice kraje

Byla neděle večer a Kateřina Čiperová se chystala na krmení své smečky. Vše vypadalo jako obvykle a nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží velké zdravotní problémy jednoho z jejích svěřenců. Najednou ale začal být moskevský strážní pes Barllon neklidný. Nervózně chodil sem a tam a zrychleně dýchal. Zkušeně mu ihned prohmatala břicho. Bylo na dotek tvrdé a bolestivé.

„V tu chvíli už jsem si byla jistá, že se jedná o torzi žaludku, černou noční můru všech majitelů velkých a obřích psů, protože je jednou z nejčastějších příčin úhynu. Okamžitě jsem začala na internetu hledat veterinární pohotovost, kde by byli ochotni a schopni Barllonovi pomoci. Věděla jsem, že jde o čas. Ty chvíle bezmoci i vzteku nikomu nepřeji. Většina veterinárních klinik v Plzni a okolí drží pohotovost na telefonu pouze do 22:00 a i když jsem volala před tímto časem, telefon mi nikde nezvedli,“ popisuje Kateřina chvíle bezmoci.

Až několikátý pokus dopadl úspěšně. Zkusila totiž zavolat na kliniku Zodiacus 97 na plzeňských Skvrňanech. Telefon zvedl doktor sloužící pohotovost a řekl, ať ihned přijedou. „Byla jsem šťastná, protože jsem se již začala smiřovat s tím, že Barllona povezu na kliniku do Prahy. Po příjezdu na nás už pan doktor čekal a shledal, že se skutečně jedná o dilataci žaludku a že je třeba okamžitě operovat. Oddychla jsem si, že je schopen odoperovat takto velkého psa a já už nemusím hledat pomoc jinde,“ sdělila s dovětkem, že drobek Barllonek má přes 70 kilo. 

„Už není v našich silách provozovat pohotovost."

„Kolem půlnoci mi MVDr. Jaroslav Benda volal, že operace dopadla dobře, že díky včasné pomoci (pes byl zhruba do hodiny od prvních příznaků operován, pozn.), to vypadá, že Barllon bude žít a to bez dalších následků. Také mi lékař sdělil, že psovi pro jistotu „přišil žaludek“, aby se snížilo riziko recidivy. Za Barllonkem jsem mohla přijít následující den ráno,“ vzpomíná. Od zákroku uplynuly dva měsíce a pes je opět v plné síle. Stát se to ovšem dnes, musela by už do Prahy. Klinika, kde jí zachránili chlupatého miláčka, totiž ukončila ke konci května provoz noční pohotovosti.

„Z personálních a zdravotních důvodů bohužel není v našich silách dále provozovat noční pohotovostní službu. Je nám to opravdu upřímně líto, ale toto opatření je nutné pro zachování provozu přes den a zajištění péče pro všechny naše klienty v rámci ordinačních hodin. Zároveň prosíme naše klienty o trpělivost, na řešení této situace usilovně pracujeme. V současné době je nejbližší non stop pohotovost v Praze,“ uvedla Veterinární klinika Zodiacus 97 s.r.o. na svých sociálních sítích. V Plzeňském kraji tak zbývá pouze jedna klinika v Plzni-Černicích (Veterina Herynk). Z kapacitních důvodů ale přijímá jen své registrované pacienty.

„Situaci vyřeší jen ruka trhu.“

Komora veterinárních lékařů argumentuje, že nemůže nikomu nařizovat, kdy má sloužit. Ve výsledku jde podle nich přeci jen o byznys. „Je to celoevropský problém, který se neustále řeší. Situace je taková, že komora nemůže soukromým veterinárním lékařům nařizovat, že mají sloužit pohotovosti. Já osobně doporučuji, aby lidé jezdili i na tu vakcinaci do Prahy. Vím, že je to blbý, ale jenom takhle ukážou klienti veterinářům, že potřebují mít zajištěnou pohotovost pro své miláčky. Bohužel pohotovosti vyřeší jen ruka trhu,“ sdělila Plzeňské Drbně prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Petra Šinová.

Pohotovosti by měly sloužit pouze v akutních případech. Lidé tam ale chodí kolikrát i s banalitami jako je třeba klíště. Výjimkou nejsou ani případy, kde má zvíře dlouhotrvající problémy, které majitel neřešil. Na jednu pohotovost přijíždějí lidé z jiných měst a mnohdy u sebe nemají ani zprávy o tom, co jejich pes bere za léky a s čím se léčí. Také nadávají na pohotovostí příplatky. Odborníky tato situace velmi frustruje. 

„Lidé pohotovosti mnohdy zneužívají."

„Bojujeme defacto se stejným problémem jako humánní sektor zdravotnictví. Také došlo k tomu, že lidé si raději zaběhnou naočkovat psa někam na ves, kde je to o pár stovek levnější a vlastně nedají v uvozovkách vydělat pracovištím, které tu pohotovost slouží. Tím došlo k vymýcení veškerých pohotovostí. Sloužilo jen pár statečných, a protože ostatní pracoviště si vydělala dost přes den, tak na co by držela pohotovosti,“ konstatuje smutný fakt Petra Šinová.

Jenže pak jsou tu případy jako byl Barllon, kterému život zachránila právě včasná operace. Můžeme se jen domnívat, jestli by to dobře dopadlo i v případě, že by museli jet do Prahy. „Ano, po dálnici jste v Praze za asi 40 minut. Počítám to ke klinice v pražských Stodůlkách. Ale jsou chvíle, kdy čas hraje obrovskou roli pro záchranu zdraví nebo života našeho domácího mazlíčka, právě jako například u Barllona. Plzeň je velké krajské město s nemalou spádovostí, s obrovským množstvím domácích mazlíčků, ale přesto zde v noci pro svého zvířecího kamaráda nenaleznete pomoc. Uvědomuji si, jaké jsme měli s Barllonem štěstí a zároveň se děsím, že když bude opět potřeba, musím až do Prahy,“ dodává Čiperová a není zdaleka sama, kdo má obavy.

Sousední kraj chtěl pomoci. Veterináři ale neměli zájem

Problémy mají i v sousedním Karlovarském kraji. Krajský úřad měl snahy o jednání s veterináři, aby fungovala ambulance alespoň o víkendech. „Kraj nabízel, že bude financovat web, kde budou uvedeny veškeré potřebné informace včetně služeb a jmen, kdo a kde aktuálně slouží. Veterináři sloužící pohotovost pak měli přijímat poplatek za využití pohotovosti. Kraj navrhoval částku 1500 Kč bez DPH. Nicméně veterináři s tímto postupem nesouhlasili a nepřihlásili k tomuto systému, proto nebyl zatím uveden do provozu. Kraj se bude snažit znovu oslovit veterináře, ale zatím tedy dle plánovaného systému víkendové veterinární pohotovosti nefungují,“ sdělila mluvčí Karlovarského kraje Jitka Čmoková. V omezené míře poskytuje pohotovost veterinářka v Ostrově.

Bezradní jsou z toho provozovatelé útulků i pracovníci záchranných stanic. „Aktuálně sepisuju dotaz na Komoru veterinární lékařů a na Státní veterinární správu, protože mě by zajímalo, co mám teda v takovémto případě lege artis dělat. Tohle je katastrofa. Jestliže naberu vážně zraněného psa, kterého například srazil vlak, tak přeci nebudu čekat, až někde řeknou, že ho teda přijmou,“ řekl nám Petr Prokeš ze Záchranné a odchytové služby pro zvířata působící v celém Karlovarském kraji a mnoho výjezdů má právě ve večerních a nočních hodinách.