Kde rostou peníze? O tom si čtou děti od české autorky Denisy Proškové na Slovensku, v Bulharsku, v Estonsku i v Číně. Teď před svátky vyšel třetí dotisk

O penězích trochu jinak, racionálně i s citem

Před pěti lety šlo na českém trhu o úplně první knihu pro děti, která se věnovala finanční osvětě holčiček a kliků ve věku 6–9 let. Později se dané tématice začali věnovat i jiní, často bankovní domy, profesionální ekonomové, tato ale vybočuje. Je znát autorčina znalost dětské psychologie, zkušenost s psaním pro nejmenší čtenáře. Ve stručnosti: hlavními hrdiny knížky jsou Adam a Adélka Penízkovi, kteří žijí s maminkou Veronikou a s tatínkem Martinem společně v domě č. 3 v ulici jménem Lakomá. Rodiče dětí s pomocí tety Majky, provázejí Adélku s Adamem různými běžnými situacemi, které se týkají nakupování, hospodaření i vysvětlování. Například, že z výplaty rodič financuje nejen to co dítě vidí  a nahmatá (jídlo, oblečení) ale i fůru „neviditelných plateb“ – nájem elektřina, telefon…  Termíny jako je spoření, jsou vysvětlovány na pohádkách o veverkách nebo medvědech, které vypráví dospělí Penízkovi Adélce s Adamem. Děti by měly po přečtení chápat souvislosti mezi prací a získáváním peněz, vyznat se se v základních finančních termínech. Ale nejen to. Autorskou knížku Denisa Prošková doprovodila třiceti ilustracemi a přináší víc než rámcovou orientaci ve světě peněz skvělou zábavnou formou. Která evidentně boduje i v cizině. A protože knížky pro 6- 9 leté děti by vždy měly mít i „něco navíc“, mohou si malí čtenáři některé ilustrace samy vybarvit.  

Termín finanční negramotnost je zbytečně arogantní

Kniha „se chytila“ podle odborníků právě tím, že autorka odmítá termín „ finanční negramotnost a používá laskavější: „finanční bezradnost“. Proč?

„Nikdo neumíme všechno“, vysvětluje Denisa Prošková svůj přístup. „ To že se učíme lyžovat nebo vařit a někomu to jde lépe a někomu hůře, nikomu nepřipadá divné. Že někdo s penězi hospodaří s lehkostí a bez problémů a někdo korunu neudrží a potřebuje poradit jak na to, nás ale překvapuje.

Jakékoliv edukace – ať jde o lyžování, vaření nebo hospodaření by měla probíhat s respektem a pochopením k dotyčné osobě. Nikdo není zvědavý na povýšené poučování. Proto mám osobní problém s dokola papouškovaným termínem „finanční negramotnost“. Čiší z něj strašlivá arogance. A jak všichni víme – arogance vzbuzuje odpor a nezájem o informace, i kdyby byly pravdivé. Tudy cesta k edukaci nevede. Tudy se kráčí jen k tomu, že se lidé stydí přiznat, že si neví rady a proti i v podstatě dobrým postřehům, se zablokují. U vzdělání  je důležitá otevřenost, nebát se posměchu. Když chcete dětem, ale i  jejich rodičům sdělovat, jak zacházet s penězi, tak vlídně, přátelsky a na jím blízkých konkrétních příkladech,“ podotýká  Denisa Prošková, která má na svém kontě přes dvacet vydaných knížek.

Peníze jsou jedno z nejemotivnějších témat na světě

Stejně důležité jako kupecké počty a čísla, která nelžou, je podle autorky s dětmi potřeba mluvit o emocích. „ Že vždycky budou lidé, kteří jsou materiálně bohatší než třeba jejich rodina. Ale také ti, kteří na tom budou zase mnohem hůř. Že si kamarády vybíráme podle toho, co umí a jací jsou, a ne podle toho, kolik vydělávají jejich rodiče. Že si nemáme závidět, ale přát, aby nám bylo přáno. A že stejně ty nejdůležitější věci v životě koupit nejdou. To mi u debat o penězích dost chybí.“

Nejsem cifršpion

Autorka přiznává, že sázela na přirozenost a upřímnost. „Nehrála jsem s na nic co nejsem. Knížku jsem psala jako paní s humanitním vzděláním a  „mamina od rodiny. “ Poradce, konzultanty jsem pochopitelně měla. Selský rozum mi ale velel obracet se spíše na soukromé podnikatele, kteří začínali z mála a rostli. Když vložíte do své firmičky vlastní úspory a na poslední svorku na papír si musíte vydělat sami, přistupujete k penězům s velkým respektem.

Veškerá zodpovědnost, od sehnání zakázek, aby bylo na platy zaměstnanců až po získání  proplacených faktur, je jen a jen na vás. Ten respekt k penězům by měl být ale zdravý. Hranice mezi šetrností a lakomostí a nenasytností je totiž velmi tenká. To už je ale zase jiný příběh a spíše pro dospělé,“ uzavírá Denisa Prošková

Překvapení: překlad do čínštiny

Překvapil autorku úspěch knihy i v zahraničí, včetně kuriozního překladu do čínštiny? „Moc,“ odpovídá autorka. „ Asi jsou děti všude stejné a kupecké počty také,  jen měna se liší.  K tématu jsem se vrátila ještě ve volném pokračování Aby vám peníze dobře sloužily a nikam neuletěly. Navazuje na první díl a je už pro dospívající. Tím jsem to pro sebe uzavřela. Nebaví mne louhovat starý pytlík čaje donekonečna. Kde rostou peníze teď už žijí svým životem a pořád se ke mně nějak vrací. Což je pro autora obrovská odměna. Moc si vážím toho, že ji používají i učitelé ve školách, že ani za pět let nezastarala. Jsem vděčná všem čtenářům, kteří si ji do teď koupili. I tenhle dotisk vznikl na přání. Pořád se na knihu někdo ptal a už nikde nebyla k sehnání. Ještě jednou všem děkuji a přeji krásné svátky s penězi i bez nich. Víc než kdy jindy platí, že nejdůležitější je stejně zdraví a dobré vztahy v rodině i mimo ni.“