středa 29. září 2021 Michal

Před 70 lety prorazil v Aši Vlak svobody hraniční závoru do Německa a na západ odvezl 110 pasažérů

Československou železnou oponu prorazil přesně před 70 lety, 11. září 1951 rychlík z Prahy do Aše. Převezl tehdy 110 cestujících do západního Německa. Vlak číslo 3717, později nazvaný "vlak svobody", odjel ve 14:12 z Chebu do Aše, kde ovšem nezastavil, přerazil dřevěnou závoru a přejel státní hranici. Útěk zorganizovali strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truksa a lékař Jaroslav Švec. Do Československa se poté vrátilo 77 ze 110 cestujících, kteří o plánovaném útěku nevěděli. Úspěšná akce několika odpůrců komunistického režimu vedla posléze ke zrušení trati Cheb-Aš-Hof. Trať byla obnovena v prosinci 2015.

Vlak svobody vzbudil tři roky po komunistickém puči v roce 1948 senzaci: fotografie se dostaly na přední stránky západních novin a časopisů. Spisovatel Pavel Tigrid tehdy psal o události, která mediálně oběhla svět.

Organizátoři útěku zajistili, aby výhybka na nádraží v Aši byla přesměrována do Německa, a vlakem tam pak v plné rychlosti projeli se všemi cestujícími. Vlak zastavil půl kilometru za hranicí a asi po hodině se znovu rozjel. Velitel Pohraniční stráže Ludvík Hlavačka v noci z 11. na 12. září 1951 svým nadřízeným poslal několik dálnopisů: „Hlásím, že ve vlaku číslo 3717, který měl pravidelný příjezd do Aše ve 14.55 a přejel státní hranici v 15.04 h, bylo asi 110 osob. Souprava byla vypravena z Chebu do Aše.

Strojvůdce Konvalinka a výpravčí Truksa po cestě třikrát něco opravovali na brzdách. Když se souprava blížila ke stanici Aš, Truksa namířil na topiče Kalabzu pistoli a nařídil mu lehnout k zemi. Poté přidal páru. Na území Bavorska, 500 metrů za státní hranicí, byl vlak očekáván jeepem, v němž seděli dva civilisté, kteří se s Truksou a Konvalinkou přivítali česky. Vlak zůstal na místě hodinu, načež ho odvezli do Selbu. Skupina asi dvaceti lidí, která drží pohromadě, chce zůstat v Bavorsku stejně jako strojvůdce, který vlak řídil. Celá záležitost byla předem dobře organisována."

Bezpečnostní aparát socialistického Československa událost překvapila. Okamžitě bylo zahájeno pátrání nazvané "akce Selb". Vyšetřování přejezdu vlaku 3717 pak vedlo k odhalení rozsáhlé odbojové činnosti lidí, již měli vazbu nejen na výpravčího Truksu či strojvedoucího Konvalinku. "Celkem bylo v akci Selb rozpracováno 171 osob, z nichž bylo 70 realizováno," uvádí se v posledním, osmém svazku vyšetřovacího spisu. Následuje výčet 70 odsouzených.

Velká část pasažérů se vrátila domů

Těm co zůstali v Německu, se dostalo pomoci od americké a německé charitativní organizace. Několik mladých mužů z rychlíku, který místo do Aše dojel do Selbu, vstoupilo po čase do francouzské Cizinecké legie, a pak bojovali proti komunismu ve Vietnamu.

Ti co se vrátili, byli žáci gymnázia v Chebu a pacienti z Františkových Lázní. Ihned po návratu byli vyslýcháni. Mnoho z nich pak mělo potíže ve škole i v zaměstnání. Jako jediný člen posádky vlaku se zpět do vlasti vrátil topič Josef Kalabza. Po příjezdu ho okamžitě zatkla StB. Později jej však využila k propagandě a označovala ho za hrdinu. Únosce vlaku naopak nazývali americkými gangstery.

O možnosti útěku za hranice uvažoval hned krátce po komunistickém převratu v únoru 1948 i Zdeněk Mandrholec. Spolu s kamarády dobře věděl o lidech, kteří překročili hranice tak, že vyskočili z vlaku, který jezdil na trati mezi Chebem a Aší. „Tomu vlaku se tajně říkalo Vlak svobody. Jak je zastávka Hazlov před Aší, tak asi dvě stě metrů před ní strojvůdce vždy přibrzdil, až skoro zastavil. Kdo chtěl, mohl vyskákat. Tam už to bylo na hranice tak dvě stě metrů. A byli v Německu. Tenkrát tam ještě nebyly dráty, tak nebyl problém se tam dostat,“ vzpomínal pro Paměť národa.

Nakonec se rozhodl, že se také pokusí o překročení hranice. Všichni z jeho skupiny se takto opravdu dostali do Německa. On se nakonec kvůli matce a sestře rozhodl zůstal. Nejen kvůli finančnímu zajištění rodiny, ale také proto, aby neměla jeho rodina problémy kvůli jeho emigraci.  „Svědomí mi to nedalo, tak jsem neutekl. Ale všichni, kteří utekli, se tam pak měli dobře,“ dodal Mandrholec.

Událost si připomíná město Aš

K výročí takzvaného Vlaku svobody připravila na víkend radnice  města Aš dvě výstavy. Součástí akce bude také regionální den železnic Karlovarského kraje. Akce s názvem Cesty za svobodou se uskuteční v sobotu od 10:00 do 16:00 na hlavním nádraží v Aši. „V útrobách ašského nádraží bude instalována výstava s fotografiemi a dokumenty o cestě vlaku a dalších dramatických událostech, které se na státní hranici v 50. letech, kdy v Československu vládl tuhý totalitní režim, staly," uvedl mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.

Lidé se budou moci svézt historickými vlaky z 50. let minulého století. Na trati mezi Chebem a Aší bude jezdit souprava s historickými vagony, tažená parní lokomotivou Kremák. Z Aše do obce Hranice zájemce sveze motorový vlak zvaný Hurvínek.

Už ve čtvrtek byla zahájena výstava Jany Kočišové, kurátorky národopisné sbírky muzea, v prostorách muzea o 50. letech v Aši. "Vystavené dokumenty a fotografie se budou zaobírat prvním poválečným desetiletím, tedy obdobím, kdy začal obrovský úpadek celého Ašska, které bylo uzavřeným hraničním pásmem se zvláštním režimem," uvedl mluvčí. Výstava potrvá do 31. října.

Hodnocení článku je 86 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv bezpečnostních složek | Zdroj Paměť národa

Štítky vlka svobody, emigrace, přejezd hranice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.