Oblohu rozzářil růžový superúplněk, znovu jej uvidíme ještě během května
Čím je superúplněk jiný než ten klasický? Zkrátka je o kapku větší. Ten, který mohli lidé pozorovat dnes kolem půl šesté ráno, byl velmi působivý. Svědčí o tom i množství fotografií na sociálních sítích. Pořád se ale nejedná o ten největší měsíční kotouč, který se letos vyhoupne na naši oblohu. Největšího úplňku se lidé dočkají 26. května v pět hodin ráno.
Letošní dubnový úplněk má přezdívku „růžový“. Pavel Gabzdyl, který patří mezi naše přední popularizátory astronomie to vysvětluje tak, že přezdívka vychází ze starých ročenek amerických farmářů, které různě nazývaly každý úplněk v roce. Růžový úplněk získal své jméno podle okrasných květin, které rozkvétají právě v tomto období.
„Představte si, že Měsíc neobíhá kolem Země přesně po kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy od ní trochu dál (odzemí). Když se doba přízemí zrovna trefí do období úplňku, nastává superúplněk. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je. A tak některé superúplňky jsou víc „super“ a jiné míň,“ vysvětluje Gabzdyl na svém webu.
Úplněk je pro nás největší katastrofa
Tak hovoří provozovatelé hvězdáren, kde před pandemií pravidelně pořádali pozorování noční oblohy pro veřejnost.
„Všechny objekty jsou přesvícené a ztrácí to tam jakýkoli efekt. Kdo přijde, uvidí planoucí úplněk, možná pár hvězd, ale už nic dalšího. Pro fajnšmekry by bylo zajímavé, kdyby chodili pozorovat Měsíc od první fáze a každý den se přišli podívat, co se na rozhraní světla a stínů děje. Viděli by pokaždé jiné útvary a jiné nasvícení,“ vysvětluje Miroslav Spurný z hvězdárny v Karlových Varech.
Druhý, letošní poslední a největší, superúplněk nastane 26. května. Lidé, kteří jej budou chtít spatřit si budou muset opět přivstat a kolem páté hodiny ráno pozorovat západ Měsíce.
„Naopak vůbec nejmenší úplněk nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů. Na první pohled se to může zdát hodně, ale rozdíl je to pro běžného pozorovatele zcela zanedbatelný. Ostatně, nemáte někde po ruce padesátikorunovou minci? Tak někoho požádejte, aby tuto minci podržel před vašima očima ve vzdálenosti tří metrů. Právě tak velký bude na obloze největší úplněk letošního roku. Ten nejmenší se pak bude jevit zhruba jako desetikoruna sledovaná ze stejné vzdálenosti,“ vysvětlují odborníci z Hvězdárny a planetária v Brně.
